Kašna v Podmoklech vedle bývalé knihovny by se již příští rok mohla opět zaskvět v původní kráse. Magistrát totiž plánuje její opravu. Aby ji mohl uskutečnit, chce požádat o dotaci ministerstvo obrany.
Kašnu u bývalé knihovny v Podmoklech zná v Děčíně zřejmě každý. Málokdo ale již ví, že se jedná o pomník obětem první světové války. A právě díky tomu má Děčín šanci požádat ministerstvo obrany o dotaci z fondu obnovy válečných hrobů.
„Toto pietní místo si jistě zaslouží obnovu, proto město podalo žádost o dotaci na ministerstvo obrany, které by v případě poskytnutí dotace financovalo práce z 80 procent. Pokud ministerstvo dotaci Děčínu přidělí, začneme s rekonstrukcí v roce 2015," uvedla mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá.
Opravy za více než jeden milion
Oprava pomníku by přitom měla vyjít na více než jeden milion korun.
„Kamenické práce nutné k uvedení kašny do původní podoby odhadujeme na více než 600 tisíc korun. Sochařské práce vyjdou na přibližně 400 tisíc," dodává Lakomá.
„Původní pomník z roku 1934 nesl celkem 5 desek s asi 354 jmény padlých, která byla řazena přibližně (ale ne striktně) podle abecedy. Fotograficky je dokumentována pouze čelní deska s věnováním a jmény začínajícími písmeny A – F," přibližuje původní podobu pomníku Petr Joza z děčínského okresního archivu s tím, že dalších deset jmen bylo dopsáno později.
Místní německý sochař Fritz Tampe vytvořil kašnu ve tvaru květu lilie. Uprostřed kašny stála ženská postava, plačící nad pěti mrtvými hrdiny, kteří leželi po obvodu kašny na horních plochách listů. Stylizované vysoké reliéfy znázorňovaly ležící mužské postavy pod navršenou zeminou, z postav byla viditelná pouze hlava s rukou.
Po válce přišla zkáza
V plné kráse byl pomník jen o něco více než deset let. Po druhé světové válce byl totiž značně poničen, jako řada jiných podobných památek odkazující na Němce. Z desek tak zmizela jména, úderům kladiv neunikly ani hlavy padlých vojáků.
V návalu tehdejší nenávisti vůči všemu německému si ale ničitelé nevšimli, že pomník u knihovny není jen pomníkem padlých Němců, ale i Čechů, o čemž svědčí dochovaný soupis jmen. Jsou mezi nimi i typicky česká jména, jako Boudník, Bílek, Kousal nebo Kroček.
Poničená je i kašna na náměstí
Tolik štěstí jako podmokelská kašna zřejmě nebude mít ta na Masarykově náměstí. Ta čeká na svou opravu již více než sedmdesát let. Na rozdíl od kašny v Podmoklech totiž není válečným pomníkem a sehnat peníze na její obnovu je složité.
Kašna byla postavena v roce 1907 a původně ji zdobilo několik bronzových plastik. Jenže ty byly během války v roce 1943 zabaveny pro válečný průmysl.
Od té doby se na kašnu, která byla v roce 1988 prohlášena kulturní památkou, již nevrátily.
Sochař Fritz Tampe
Fritz Tampe (8. února 1887, Jílové – červenec 1945, Sasko) byl modernistický děčínský sochař první poloviny 20. století. Jeho výrazové prostředky jsou značně osobité, z uměleckých směrů byl nejvíce ovlivněn kubismem.
Po první světové válce patřily mezi jeho nejdůležitější zakázky mnohé pomníky padlým, které dodnes můžeme vidět v některých obcích na Děčínsku. Protože se však jednalo o autora německy mluvícího a o pomníky vojákům převážně německé národnosti, mezi lety 1945 a 1989 byla téměř všechna jeho díla poničena či úplně zničena. Dochované pomníky padlým z jeho ateliéru lze dnes vidět například v Krásném Studenci, na Červeném vrchu a na Starém Městě
v Děčíně.
Po konci druhé světové války se nedokázal vyrovnat s nuceným opuštěním svého domova. Odsun německého obyvatelstva ze Sudet pro něj znamenal i ztrátu veškerých kontaktů a klientely. Místo odchodu zvolil Fritz Tampe sebevraždu, jeho tělo bylo nalezeno 17. července 1945 poblíž Stadt Wehlen v Sasku.
Zdroj: www.wikipedie.cz