Ostatky zkoumali čtvrt století. Znovu je pohřbí

Po více než čtvrt století pohřbí v Děčíně ostatky jedněch z prvních obyvatel města. Ti zde žili ve 13. a 14. století. Nyní hledají odborníci vhodné místo pro jejich uložení.

Ostatky staré až 700 let odhalili archeologové v polovině 80. let při průzkumu na dnešní Mariánské louce. Od té doby ležely v antropologickém ústavu a čekaly na zpracování. Toho se dočkaly až v loňském roce.

„V roce 2009 jsme zahájili jednání o možném návratu ostatků zpět do Děčína. To se podařilo po ukončení zpracování v květnu letošního roku. Cílem našich snah je ostatky důstojně pohřbít," říká Otto Chmelík z Iniciativy pro děčínský zámek.

Nyní jedná Iniciativa s děčínským magistrátem o možném uložení ostatků na jednom ze hřbitovů.

„Dohodli jsme se na uložení na hřbitově na Folknářích. O konkrétní podobě místa ale není zatím jasno, ani o tom, jak bude hrob vypadat. Máme v úmyslu vypsat uměleckou soutěž na jeho podobu, ve které bude rozhodovat kvalita návrhu. Návrhy bychom chtěli mít do konce letošního roku a samotné uložení by se mělo uskutečnit v první polovině příštího roku," přibližuje další plány Chmelík.

Jistou představu o uložení ostatků přesto historikové již mají. Na náhrobním kameni by se měl objevit nápis v latině Měšťané kdysi královského města Děčína na Mariánské louce. Nápis by tak měl připomenout význam Mariánské louky v historii Děčína. Právě na místě na úpatí zámecké skály totiž Děčín vznikl a několik staletí stál. Až později se přesunul na vhodnější lokalitu. Tu původní totiž poměrně často sužovaly povodně, které pravděpodobně stály za přestěhováním celého města. Některé z ničivých povodních se dokonce dostaly do děčínských pověstí. A jedna z takových pověstí popisuje například vznik kostela svatého Václava a Blažeje a dává jej do souvislosti s povodní.

Podle slov Otty Chmelíka není podobné nakládání s ostatky v rámci České republiky zcela ojedinělé. Většinou totiž skončí nálezy z archeologických průzkumů v regálech jednotlivých ústavů a nikdo se již nestará o jejich návrat zpět na hřbitovy.

„Je poměrně zvláštní, že ke hřbitovu se chováme pietně. Ale v případě archeologických průzkumů se k lidským ostatkům chováme jako k nálezům. Kde je ta hranice, kdy se ostatky mění v nález? A to nemluvím o zrušených hřbitovech," klade si řečnickou otázku děčínský historik.

Archeologický průzkum části starého děčínského hřbitova provedl tým Tomáše Velímského z Archeologického ústavu Československé akademie věd v roce 1985. Záchranný výzkum se týkal především pozemku, na kterém později vyrostla chlorovací stanice pro koupaliště. To fungovalo na Mariánské louce až do povodní v roce 2002.

Při průzkumu bylo objeveno na 370 hrobů ze 13. a 14. století. Nálezy byly následně převezeny do antropologického oddělení Národního muzea v Praze. Toho se ostatky dočkaly až v loňském roce. Tedy po více než čtvrt století.

Starý děčínský hřbitov
Starý děčínský hřbitov se nacházel na místě původního královského města Děčína na dnešní Mariánské louce, která nese jméno po kostele Panny Marie. Ten tu kdysi stával.  Podle publikace Město na louce Tomáše Velímského měl starý hřbitov rozlohu přibližně dva až tři tisíce metrů čtverečních.
Při archeologickém průzkumu Mariánské louky v polovině 80. let minulého století se ale podařilo prozkoumat jen jeho část. Při průzkumu byly vyzvednuty ostatky necelých čtyř stovek lidí, jedněch z prvních obyvatel Děčína.

ČÍSLO DNE: 380
Tolik ostatků jedněch z prvních obyvatel Děčína ze 13. a 14. století bude v brzké době opět uloženo do hrobu. V současné době jsou uloženy v depozitáři děčínského oblastního muzea. Ostatky byly objeven na Mariánské louce při výstavbě koupaliště.