VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ON-LINE s cestovatelem Leošem Šimánkem!

Ústí nad Labem - Ptejte se fotografa, cestovatele, spisovatele a hlavně dobrodruha Leoše Šimánka na vše co vás zajímá! Sám Šimánek vám bude na vaše dotazy odpovídat on-line už ve středu 16. února od 10.00 hodin z redakce Ústeckého deníku!

14.2.2011
SDÍLEJ:

Leoš ŠimánekFoto: Archiv

Leoš Šimánek dorazí i do Děčína
Kde:
Děčín, Společenský dům Střelnice
Kdy: 15.2. od 19.00 hod.
Předprodej: Společenský dům Střelnice, tel.: 412 518 835
Dezka - cestovní kancelář, tel.: 412 532 111
Dotazy můžete pokládat už nyní
ZDE
Výherci soutěže s Děčínským deníkem o vstupenky na děčínskou show cestovatele Leoše Šimánka, kteří správně odpověděli na otázku, že nejvyšší horou centrální Austrálie je Uluru (Ayers Rock) jsou: Pavla Vosáhlová, Jiří Nohejl a Ladislava Kreslová.
Lístky si vyzvedněte v redakci Děčínského deníku.

Dobrodruh a světoběžník Leoš Šimánek má toulavé boty. S manželkou a dvěma dětmi už procestoval téměř celý svět a na jejich výpravách jim šlo mnohdy i o život. Jednou je na Aljašce napadl grizzly, později jejich nafukovací čluny uvěznily ledovce, na Havaji se téměř utopili v obrovských vlnách, když nečekaně přišlo zemětřesení.

Jejich posledním dobrodružstvím bylo putování po Austrálii, kam se cestovatel vrátil po třiceti pěti letech.

Rodina Šimánkova urazila za tři měsíce téměř třicet tisíc kilometrů. „Vyrazili jsme ze Sydney, objížděli jsme celý kontinent, dostali jsme se k Ayers Rock – Uluru, pak jsme pokračovali dál na východní pobřeží k Velkému bariérovému útesu a zase zpátky do Sydney,“ vzpomíná Šimánek.

Kdy jste do Austrálie přiletěli?
V červnu 2009. Chtěli jsme si pronajmout kombíka, jenže se nám do něho všechno nevešlo. Měli jsme totiž horolezeckou i potápěčskou výstroj, každý měl několik párů obuvi… Tak jsme si půjčili obytný vůz. Měl tu výhodu, že když nebylo zrovna ideální počasí a nám se nechtěly rozdělávat stany, přespali jsme v něm. Byl to náš styčný bod, který jsme vždycky odstavili a vyrazili jsme na túry, do kaňonů, k vodopádům nebo do pouští. Když jsme potom auto v Sydney po třech měsících vraceli, v půjčovně málem padali do kolen a nevěřili nám, že jsme najeli tolik kilometrů. Ono se říká, že Austrálie je nejmenší kontinent, ale je to hrozně velká země.

Co bylo hlavním cílem vaší výpravy?
Chtěli jsme fotoaparátem zachytit přírodní unikáty a nebál bych se říci dokonce zázraky. Protinožci mají totiž spoustu věcí, které nikde na světě nejsou.

Například?
Tak třeba Ďáblovy kuličky. Je to velká kuriozita a právě proto jsem tento snímek vybral i na titulní stranu mé nové fotografické knihy, kterou jsem nazval AUSTRÁLIE – Křížem krážem. Kdysi dávno před mnoha miliony let se při erupcích vytvořily lávové koule. Celé ty roky byly zakryté pískem. Ale časem ho odfoukal vítr a koule se obnažily. Jsou gigantické. Některé dosahují až pěti metrů. Nebo Wave Rock, což je skalní formace ve tvaru vzdouvající se vlny, která je vysoká asi patnáct metrů a dlouhá přes sto padesát metrů.

Nejznámější kuriozitou je Ayers Rock. Je to tak?
Ano. Je to největší monolit světa, vysoký tři sta padesát metrů a dlouhý skoro pět kilometrů. Je překrásný a unikátní. K dalším velkým lákadlům patří Whitehaven Beach (Bílá nebeská pláž, pozn. red.). Myslím, že nikde na světě krásnější není. V horách je křemičitý písek, který potok vyplavuje do oceánu. Proto je pláž tak krásně bílá.

Austrálie je známá svojí neuvěřitelnou florou. Co vás nejvíc zaujalo?
Určitě jejich eukalypty. Dorůstají až do sedmdesátimetrové výšky. A na jeden je možné si vylézt. Lesníci totiž mají na stromě posed, ze kterého v letním období hlídají požáry. Do kmene jsou zatlučené stupačky a vy šplháte nahoru jako na rozhlednu. No a my jsme tam samozřejmě museli vylézt také.

Nahoru to jde asi dobře, horší je ale sestup dolů, ne?
Přesně tak. Jen si představte sedmdesát metrů výšky. Myslím, že u nás žádný mrakodrap není tak vysoký. Takže když jsme stoupali nahoru, bylo krásné počasí a žádný vítr nefoukal. Na posedu jsme se kochali výhledem, jenže se přihnal vítr a blahovičník se začal kymácet. Choval se jako stěžeň plachetnice. Dceři se udělalo špatně a spěchala dolů. Jenže to nestihla, takže když jsme potom sestupovali my tři, lezli jsme i po pozvracených stupačkách a dole jsme jí pěkně poděkovali.

Takže největším klenotem kontinentu jsou eukalypty?
Těch klenotů je mnoho. Australané mají i jednu unikátní pláž. Když se na ni díváte, nepřijde vám nijak odlišná od ostatních. Já jsem ale věděl, co nás čeká, tak jsem rodinu jen upozornil a vydali jsme se do zálivu, který se jmenuje Žraločí. Pláž je několik desítek kilometrů dlouhá, asi sto metrů široká. Přicházeli jsme a manželka i děti se stále vyptávali, co je na ní zvláštního. Přišli jsme až k vodě, sedli jsme si a začali jsme se prohrabovat pískem. Jenže on to žádný písek není, nýbrž malinké mušličky srdcovky, kterých jsou na pláži miliardy.

Kde se takové množství vzalo?
Záliv byl dřív odříznutý od moře a byla v něm extrémně slaná voda. Což mají srdcovky rády. Mušličky jsou na pláži až do hloubky deseti metrů. Domorodci toho hned využili a udělali si lom. Odhrnuli vrchní vrstvu mušliček, které jsou ještě volně ložené. Ty spodní už jsou spojené kalciem a jsou naprosto kompaktní. Domorodci je pilami řežou na bloky a staví si z nich obydlí. Dokonce z tohoto materiálu postavili kostelík. No řekněte, znáte někoho, kdo má dům z mušlí?

Austrálie je plná krokodýlů. Jaký ve vás zanechali dojem?
Jsou to samozřejmě strašně nebezpečná zvířata, která kolikrát dorůstají až šesti metrů. Taková bestie je schopná stáhnout krávu z břehu do řeky, někde si ji pod hladinou zašije a pak ji požírá. Nikde jinde ve světě jsem však nezažil skákající krokodýly. Jeden místní koumák si vymyslel atrakci pro turisty. Bere je na loď a vyrazí na řeku, která je plná krokodýlů. Má připravenou bambusovou tyč, na které je přivázaný bůček. Tyč drží nad hladinou a než se nadějete, krokodýl vyskočí i dva metry do výšky.
Až mu jednou dojde, že si z něho utahují, naštve se a skočí do lodě…
Zatím se tak nestalo a chlápek se dušoval, že je to úplně bezpečné.

K této zemi neodmyslitelně patří klokani. Setkali jste se s nimi?
Věděl jsem o jedné pláži, která je obklopená loukami. A v zátoce se ráno co ráno vždy před východem slunce srocují klokani. Jeden pracovník národního parku nám vysvětlil, že jim lépe chutná tráva, která je orosená. Všude jinde jsou hodně plaší, ale tam ne. Na louce jich bylo asi padesát a my jsme je pozorovali. Syn, který není ranní ptáče, přišel za námi později i se svojí snídaní – krajícem chleba. No a jeden klokan se k němu přiblížil, chleba mu ukradl a velmi si pochutnával.

Na každé ze svých cest zažijete nějakou extrémní situaci. Co vám připravila země protinožců?
Měli jsme hrůzu z toho, že se nám někde v pustině pokazí auto a my tam zůstaneme bez vody. Ale kromě několika píchnutých pneumatik byl klid. Tahle cesta byla oproti předchozím konečně bez problémů.

Můžete Austrálii charakterizovat několika větami?
Nejmenší kontinent, ale ohromná země. Země neskutečných kontrastů. Najdete tam zasněžené hory, dešťové pralesy i pouště. No a země, která nabízí bezesporu nejlepší potápění na světě.

…více informací o cestě po Austrálii a termínech diashow Leoše Šimánka najdete na webových stránkách: www.leossimanek.cz

14.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.

Pohřešovanou Míšu zřejmě zavraždil přítel její matky, tvrdí server

V rumburské nemocnici hořelo.
7

V rumburské nemocnici hořelo, třicet pacientů bylo evakuováno

FOTO: Hokejovou školu navštívil Michal Trávníček

Děčín – Zimní stadion v Děčíně v létě tradičně hostí Hokejovou školu Petra Tenkráta. Nejinak tomu je i letos.

FOTO: V děčínském aquaparku vyměňují tobogány

Děčín - V děčínském aquaparku by měly být brzy nové tobogány. Ty staré, které sloužily šestnáct let, v těchto dnech dělníci pomocí výškové techniky postupně odřezávají.

Čtvrtečník Martina Schulze: Bude velkoprasečák na "talíři" i po volbách?

Doubice - Ono to nejspíš bude “jen” součástí předvolebního zviditelňování politiků a politických stran. Ale i kdyby to bylo jen toto “jen”, možná to nakonec poslouží vcelku dobré věci.

Oprava Březin se prodražuje. Zatím o šestinu

Děčín – Účet za opravu březinského sídliště narůstá. A zároveň se prodlužuje i doba dokončení stavebních prací. Zatím poslední dodatek smlouvy se stavební firmou opravu prodražil o dva a půl milionu koruna prodloužil o dva měsíce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení