VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nemá domov. Zatím se s osudem smířila

Děčín – Během víkendů si vaří venku na ohni. Její druh Jiří říká, že si žijí docela spokojeně.

25.1.2010 2
SDÍLEJ:

V Křesťanském sdružení Jonáš si Alena s Jiřím dávají teplou polévku, kromě jídla se tam mohou také umýt a převléct. Foto: Deník/Karel Pech

Je jí šedesát let, je v invalidním důchodu a bydlí ve stanu. Alena, která v současnosti žije jako bezdomovec se svým druhem Jiřím, o svůj byt přišla před dvěma lety.

„Nedohodli jsme se s majitelem domu. Bydlela jsem v jednom pokoji a vařit jsem musela v garáži. A za to všechno jsem platila přes pět tisíc korun za nájem,“ vypráví Alena, která nakonec z bytu odešla.

Teď obývá plátěný přístřešek v blízkosti města. Ale nijak si nestěžuje. Jídla prý má akorát.

„Na teplou polévku chodíme pravidelně do Jonáše, kde se o nás pěkně starají. Kromě jiného se tu můžeme i umýt teplou vodou a převléct do čistého oblečení,“ popisuje svůj současný život Alena.

Během víkendů si vaří venku na ohni. „Ohřejeme si třeba nějakou konzervu nebo si uvaříme obyčejnou polévku. To nám stačí,“ tvrdí Alena. Pokud ale v Jonáši, kde se schází lidé bez domova pravidelně, nějaké jídlo zbude, tak ho Aleně a Jiřímu dají, aby o ně bylo postaráno i o víkendech.

Se svým osudem se prozatím smířila. Jediné, co jí dělá starosti, je její nemoc. Je epileptička.

„Nikdy nevím, kdy dostanu záchvat a záchranka se tam k nám ke stanu do lesa nedostane,“ svěřuje se s obavami o své zdraví Alena.

Její druh Jiří říká, že si žijí docela spokojeně. „Pravidelně se díváme na srnky, které k nám chodí. Také je občas krmíme,“ říká Jiří. Ani on si na nic nestěžuje.

Mráz a zima? To Alenu a Jiřího také netrápí. „Topíme si ve stanu petrolejkou nebo svíčkou. Za chvíli si to tam zadýcháme a zima nám není,“ shodují se. Toho, že by plátěný přístřešek mohl vzplát, se nebojí. „Hlídáme si to,“ smějí se oba dva.

O tom, že by svůj život změnili a vrátili se do vyhřátého bytu, zatím neuvažují. Prý na to nemají peníze. „Když dáme všechny peníze dohromady, na byt to nestačí. Všude totiž chtějí kauci, a tak velkou sumu peněz dohromady nikdy nedáme,“ vysvětluje Alena. Tvrdí, že jako epileptička práci nikde nedostane, přesto, že celý život pracovala v nemocnici.

Autor: Ilona Rosenkrancova

25.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rodinka z Tanvaldu si čte i na šermířském turnaji na Štěpánce.
AKTUALIZOVÁNO
15

FOTO: Čtenáři vozí Deník na dovolenou. Kterého z nich pošleme k moři?

Městská policie Děčín.

Hledaného muže sebrali strážníci, když požádal o sundání botičky

Výměna mostu zastaví na dva měsíce vlaky do Benešova

Děčín – Do dalších rozsáhlých oprav na trati mezi Děčínem a Františkovem nad Ploučnicí se pouští Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Jednou z nejviditelnějších částí bude výměna mostu přes Ploučnici na Starém Městě.

Basketbalové kadetky si v Děčíně poradily s Francií

Děčín - Po velkém boji udolaly české reprezentantky do 16 let v přípravném utkání před mistrovstvím Evropy své stejně protihráčky z Francie. V Děčíně Česky vyhrály 64:59.

Kraj jedná s Děčínem o změně čísel autobusů

Děčín – Dvojkou z Bynova na Staré Město, sedmičkou ze Želenic k nemocnici. To, nač jsou lidé z Děčína roky zvyklí, by mohlo vzít za své.

FOTO: Kryštof z Děčína má ochrnuté i ruce, přesto maluje umělecká díla

Děčín - Je upoután na invalidní vozík, ruce může ovládat jen omezeně, a přesto maluje krásné obrazy. Kryštof z Děčína je kvadruplegik. To znamená, že má ochrnuté celé tělo včetně nohou a částečně i rukou. Ani to mu ale v rozvíjení jeho uměleckého talentu nezabránilo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení