„Pravděpodobně je to motiv odhalení nevěry Marta a Venuše. Její manžel Hefaistós nebo Vulkán, pokud se pohybujeme v římském názvosloví, odkrývá výjev a pozval si k tomu i ostatní bohy, kteří tomu přihlížejí jako svědkové," popisuje kurátor sbírek zámku František Šuman fresku na stropu centrální části Čajového pavilonu.

Freska byla zabílena na začátku minulého století, místy byla dokonce otlučena. A tak se v centrální části pavilonu dochovala jen na stropě, přestože vymalovaný byla pavilon celý.

Letos by měli restaurátoři pokračovat v bočních částech pavilonu, kde by měly být fresky nejen na stropě, ale také na stěnách. Fresky je potřeba odkrýt a následně vyčistit.

„Požádali jsme kraj o 300 tisíc korun, které by pokryly letošní část restaurátorských prací," říká ředitelka zámku Iveta Krupičková. Dohromady bude potřeba ještě na restaurování fresek v Čajovém pavilonu přibližně jeden milion.

Během pobytu československé armády i německých a sovětských okupačních vojsk sloužil pavilon jako skladiště. V jednu chvíli zde sovětská armáda skladovala pohonné hmoty, později sloužil jako autodílna.

Svému původnímu účelu ale přestal Ćajový pavilon sloužit mnohem dříve, již na konci 18. století sloužil jako ubytování pro zahradní pomocníky.

Barokních fresek je v Čechách poměrně dost, přesto je tato pro zámek poměrně vzácná.

„Ačkoliv jich máme účetně doloženo relativně hodně, během přítomnosti vojáků na zámku jich většina zanikla," vysvětluje František Šuman.

Kromě Čajového pavilonu je taková freska ještě v sala terreně v Růžové zahradě a další dvě ve větším rozsahu jsou přímo v zámku.

Mohlo by vás zajímat: Průvody v Děčíně letos nebudou. Ohňostroj ano