Mráz: K Labi přimrzly lodě, některé v Hamburku

Mrazy zkomplikovaly i lodní dopravu na Labi a dalších vodních cestách. Většinou je na nich zastavená plavba a do ochranných přístavů s musely uchýlit i lodě děčínského rejdařství. Čtyři jeho plavidla sevřel ledový krunýř na Labi v německém Hamburku.

„V současné době máme v zahraničí okolo dvaceti lodí. Kotví na různých místech převážně v Německu a vyčkávají, až se oteplí a dojde ke znovuobnovení lodního provozu. Ten je zastavený prakticky v celé délce labské vodní cesty,“ uvedl obchodní ředitel Československé plavby labské Pavel Hamalčík.

Posádky většiny plavidel se průběžně vracejí zpátky do České republiky. Návrat se týká asi čtyřicet plavců. Na palubách kotvících lodí zůstanou pouze určené hlídky, které by se v případě pokračujících mrazů střídaly.

„Pamatuji, že jsme v minulosti čekali na uvolnění Labe od ledových příkrovů i několik týdnů,“ připomněl dlouhodobé zastavení plavby v předchozích letech kapitán zadokolesového remorkéru Beskydy Vladimír Weinlich. Jeho posádka kotví pod děčínským Tyršovým mostem a každodenně musí odstraňovat ledovou tříšť mezi plavidlem a nábřežní stěnou.

Led se na řece tvoří především v místech s nižším průtokem a nevylučuje se ani úplné zamrznutí řeky.

„K tomu by ale ještě musely mrazy přitvrdit,“ řekl ředitel dolního závodu Povodí Labe Jindřich Zídek. Krom zastavené dopravy ale led zatím problémy nepůsobí.

¨Řeku před naprostým zamrznutím chrání i teplejší voda, kterou vypouští vltavská kaskáda a elektrárna v Mělníku.

Že by bylo letos v zimě možné přejít nejmohutnější českou řeku po ledu, to není moc pravděpodobné. Hlavní koryto pořád teče a ledové kry se tvoří jen místy, teplota vody je těsně nad nulou.

„Zatím nás stav řeky příjemně překvapuje. Aby zamrzla zcela, muselo by se ještě o něco ochladit, podle mého tak do pěti stupňů Celsia,“ řekl Zídek.

Lodě se v Česku soustředily do tří kotvišť – v Děčíně, Ústí a v Mělníku – a posádky je musí obsekávat, aby led nerozdrtil trupy.
Nasazení techniky na vyčištění přístavů se neplánuje, hlavně kvůli nezájmu rejdařů. Stejně v Česku není žádný ledoborec a jiná technika umožňuje rozbíjet maximálně deseticentimetrovou vrstvu.

S využitím ČTK