Tehdy spala čtyři dny ve spacáku přímo na magistrátu, pracovala od rána do noci. Je tou, která shání a připravuje informace pro média, pomáhá politikům města s komunikací, připravuje městský Zpravodaj…

Markéta Lakomá působí ve funkci mluvčí města Děčína již několik let. Práce ji stále baví. A těší se na Vánoce, byť ani během nich nemá stoprocentní jistotu, že si vydechne.

Jak vypadají na magistrátu poslední dny před Vánocemi a před koncem roku?
Poměrně hekticky. Se závěrem roku je spojeno nejen mnoho kulturních a společenských akcí, ale také příprava rozpočtu. Primátorka města předává Cenu města a oceňuje nejlepší sportovce. Vedení města každoročně navštěvuje Domov pro seniory a jejich vánoční výstavu a takových akcí je více. Jenom neustálé doplňovaní přehledu vánočních akcí na webových stránkách a FB zabere poměrně hodně času.

Markéta Lakomá, mluvčí děčínského magistrátu o vánocích.Zdroj: ArchivA do toho novináři…
Novináři chtějí urvat, co se dá, a neustále mě bombardují svými všetečnými otázkami. Já navíc každý rok již mnoho let zdobím chodby magistrátu. Je to moje radost, ale je pravdou, že každý rok mám na to méně a méně času. Jsme na to dvě a letos jsem dokonce musela o pomoc poprosit rodinu, jinak bychom advent nestihli včas.

Když pomineme hektické předvánoční období, co je na práci mluvčí města nejtěžší?
Poslední dobou mi připadá, že jsou lidé stále více negativní a agresivní. Práce mluvčí se velmi změnila. V době sociálních sítí, kdy se informace přenášejí rychlostí blesku, je leckdy velmi těžké nepodlehnout bezmoci. Lidé si mezi sebou sdílejí „zaručené zprávy" a možná ani nechtějí znát skutečnost. Útočnost a urážky jsou někdy velmi osobní. Mojí prací je stále dokola vysvětlovat a vysvětlovat a je někdy opravdu těžké oprostit se od emocí a zachovat si svou profesionalitu.

Nejslavnějším mluvčím v Česku je v posledních letech bezesporu mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Myslíte si, že svou práci dělá dobře? Ze všech stran se na něj valí kritika.
Nechtěla bych být v pozici pana Ovčáčka. Osobně bych asi nebyla schopna pracovat tak jako on. Na druhou stranu, pokud jste mluvčí, musíte své názory a pocity naprosto upozadit. Jinak nestojíte jako mluvčí za nic.

Mluvčí bývá často zahlcen dotazy i o dovolené. Vadí vám, když vám nějaký novinář zavolá třeba o vánočních svátcích?
Mluvčí nemá dovolenou ani o víkendu ani večer. Měl by být k dispozici vždy. Beru to jako součást mé práce a nemám s tím problém, má rodina je s tím srozuměna.

Možná vás budou rušit i o Vánocích. Jak je trávíte?
Vánoce miluji. V naší rodině se vždy všichni scházíme u jednoho stolu. Je to tradice. Když jsme byli malí, jezdili jsme k babičce a dědovi do Ústí nad Labem. Sešla se tam komplet celá rodina. Jedli jsme v jídelně z pozlacených talířů a stříbrnými příbory. Děda nám každoročně hrál pana Tau v buřince. Na zahradě v dědově malířském ateliéru byl o Vánocích obrovský betlém. Babička napekla malinkaté cukroví dřevěným koledníkům. Děda přibarvil velbloudům deky pod nákladem a králům jejich hermelíny. Když jsem byla dítě, před štědrovečerní večeří jsme s dědou a jeho psem jezdili na saních. Poslední dobou sníh většinou nebývá – škoda, za domem máme kopec a saně připravené. Tak se těším, že to třeba jednou vyjde.

Markéta Lakomá, mluvčí děčínského magistrátu o vánocích.Zdroj: ArchivVzpomínky na Vánoce z dětství jsou pro každého asi nejhezčí. Jak to máte teď, v dospělosti?
Když babička zemřela, tradici rodinných setkání jsem převzala já. Na Štědrý den se tak u nás sejde moje maminka, můj bratr s rodinou a všechny moje děti. Jedno je už samostatné, a tak přijede se svou přítelkyní. Bývalo nás opravdu hodně. Počet se bohužel mění s tím, jak lidé přicházejí a odcházejí.

Na čem si pochutnáte?
Naše pojetí Vánoc je velmi tradiční. Jíme kapra a salát, ale protože je nás opravdu hodně, k dispozici jsou tedy vinné klobásy, kuřecí řízky a losos. Salát s majonézou i bez. Moje děti jsou velmi konzervativní a nedovolují měnit barevnost výzdoby, takže odjakživa máme Vánoce v přírodním stylu s červenou. Ostatně to můžete vidět i na chodbách úřadu. Koneckonců bydlíme na samotě u lesa, a tak jsou Vánoce plné vůně dřeva a perníčků. Čas Vánoc je tradičně spojen také s návštěvami, a tak je u nás pořád plno.

Jaký dárek vám kdy udělal největší radost?
To je obtížná otázka. Dnes jsem ráda, když se nás sejde co nejvíce u stolu. Ale jako dítě jsem dostala vlastnoručně vyřezanou loutku mým dědou. Vyřezal mě a bratra a babička nás oblékla. Loutky byly krásné a veliké. Dnes si myslím, že to byl nejhezčí dárek.

Vraťme se ještě do dětství. Co pro vás tehdy bylo na Vánoce nejhezčí?
Štědrý den a vůbec svátky vánoční voní tajemnou jídelnou, kam vůbec nikdo nesměl, a přesto tam potom byly dárky. Chuť domácího moštu, který babička nosila ze sklepa, její úžasné pracny, které se mi nikdy nepodaří upéct tak jako jí. Společné chvíle u jednoho stolu, kde jsme dlouho potom, co jsme rozbalili dárky, hráli hry a dědové s tatínkem vyprávěli strašně legrační příhody. Zvuk obrovských hodin v hale. To bezstarostné dětství.

Znáte nějaký speciální vánoční recept?
Každý má přeci speciální recept na ten nejlepší bramborový salát. Ten náš dělal děda. Nikdy jsem nepřišla na to, čím je tak skvělý. Štafetu po něm převzal můj tatínek. Trochu jsem doufala, že další bude na řadě brácha, ale ten je na steaky. Tak se o to snažím já.

Ne vždy člověku na svátky vyjde všechno, co si naplánoval. Jaká je vaše představa ideálních Vánoc?
Já mám jasno. Být spolu. A to se nám zatím opravdu daří. Dokonce jsme se jednou tak trochu zbláznili a vyrazili na Vánoce do Španělska, a protože opravdu důležité je být s těmi, koho má člověk rád – jeli jsme všichni včetně bratra s rodinou. Vzali jsme i pár kamarádů. Na Štědrý den nás bylo přes dvacet. Salát jsme dělali v zavařovacím hrnci. Dárků bylo přes půl místnosti. Jeden kamarád dokonce vytáhl z auta vánoční stromek, pravda umělý, ale v tu chvíli to bylo přesně to, co nám chybělo. Ukázalo se totiž, že olivovník není pro zdobení perníčky a háčkovanými ozdobami úplně nejvhodnější.
Krásné bylo, že v poledne bylo 25 stupňů. Večer cestou na půlnoční mši do místního kostela to už bylo na péřovku. Nikdy mě nenapadlo, že budu ochotná opustit na Vánoce svůj dům. Bylo to ale opravdu skvělé a tam mi došlo, že je úplně jedno kde jste, důležité je, s kým jste.

Markéta Lakomá, mluvčí Děčína Datum narození: 12. 4. 1972
Vzdělání: Střední ekonomická škola
Kariéra: Třináct let soukromý krámek s keramikou, čaji a dalšími krásnými věcmi. V té době organizace historického trhu, výstav a koncertů na zámku. Poté několik let manažerka zámku. Posledních osm let mluvčí města.
Záliby: cestování, divadlo, kultura, architektura, umění, lyže, kolo, běh, horolezení.

Čtěte: Jiří Werich Petrášek: „S mým dědou jsme na Vánoce hledali Ježíška po vesnici."…ZDE…