Povinnost platit na své dítě mu stanovil děčínský okresní soud. K rukám matky má každý měsíc složit jeden tisíc korun. Devětadvacetiletý muž z Rumburku to však nedělá. Na svého nezletilého syna tak dluží už devatenáct tisíc korun. Podobných případů najdeme v policejních svodkách více.

Stovky případů

Jen za loňský rok přijali policisté na Děčínsku více než dvě stě takových oznámení. „O rok dříve jsme vyšetřovali celkem 292 podobných případů, v roce 2005 jich pak bylo o čtyřicet méně. Ve většině případů je osobou pachatele muž, ale v ojedinělých případech se neplnění vyživovací povinnosti týká i žen,“ uvedl děčínský policejní mluvčí Ladislav Cvik.

Zanedbání povinné výživy se stává trestným činem, pokud povinný rodič neplatí soustavně šest měsíců. „Pachateli za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok. Je to dáno v prvním odstavci uvedeného trestného činu, kde se hovoří, že si svou zákonnou povinnost neplní byť i z nedbalosti,“ vysvětlil Cvik.

Dluží i desetitisíce

Pokud ale takový rodič neplatí záměrně, pak může být potrestán odnětím svobody až na dva roky.

„Dostane-li se vyživovaná osoba v důsledku chybějících alimentů do nebezpečí nouze, pak může povinnému rodiči hrozit trest odnětí svobody na šest měsíců až jeden rok. S takovými případy se ale setkáváme jen ojediněle,“ doplnil policejní mluvčí.

Dlužné částky evidují policisté v nejrůznějších výších. „Máme tu spisy s pěti, ale i s padesáti tisícovými dluhy.“

Svou snahu o získání dlužného výživného po mnoha tahanicích už pomalu vzdala dvaatřicetiletá matka tří dětí z Benešova nad Ploučnicí. Z pochopitelných důvodů si nepřeje zveřejnit své jméno.

„K dnešku to dělá už víc než padesát tisíc korun. Bývalý manžel má na své dvě dcery platit celkem patnáct set korun měsíčně. Neplatí už více jak tři roky. Problémy začaly, když jsem dávno po rozvodu začala žít s jiným partnerem. To, že jsem s někým jiným, nedokázal překousnout a pomstil se mi přes děti,“ podotkla matka. Stíhání nezodpovědného otce podle ní nemá velký význam. „Co mi pomůže, když ho zavřou? Tak jako tak, peníze na děti mi zase nedá. Cestičku, jak se vyhnout placení, si když bude chtít, vždycky najde,“ posteskla si.

Obrana existuje

Jak se bránit v situaci, kdy povinný rodič neplatí výživné?

Prvním řešením je podat trestní oznámení pro neplacení soudem stanoveného výživného na policii. S tím je samozřejmě spojeno soudní řízení. Vyhráno není ale ani v případě nepodmíněného odsouzení. Povinný by totiž musel ve vězení pracovat, aby mohlo být výživné z odměny za práci sráženo.

Další možností je podat návrh na výkon rozhodnutí u příslušného okresního soudu. Výkon rozhodnutí může být nařízen jen na návrh oprávněného, v tomto případě zákonného zástupce nezletilých dětí.

Výkon rozhodnutí může soud nařídit prováděnými srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky z účtu nebo např. prodejem movitých věcí.

Poslední možností, která se ale bohužel neobejde bez počátečních investic, ale často je posledním, a jediným řešením pro postižené, je vymáhání výživného, je využití služeb soudního exekutora.

Změna zákona

Poslanecká sněmovna schválila návrh na změnu několika zákonů týkajících se péče o rodinu a vyplácení výživného. Novela by měla zjednodušit jeho vymáhání a naopak ztížit postavení dlužníka tak, aby se nemohl dlouhodobě vyhýbat své povinnosti platit alimenty.

„Tato novelizace by měla vylepšit situaci v oblasti vymáhání výživného, významná je především nová úprava promlčení výživného v zákoně o rodině. Novela totiž prodlužuje promlčecí lhůtu až na dvacátý šestý rok života dítěte,“ říká mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.

Lhůta samozřejmě závisí na tom, jestli je dítě v tomto věku prokazatelně nezaopatřené. Další výhodou novelizace by mělo být osvobození od soudních poplatků při rozšířené pomoci soudu.

O návrhu poslanců Davida Kafky, Kateřiny Jacques a Ludvíka Hovorky se začalo jednat v listopadu loňského roku, byl několikrát pozměněn a nakonec 7. května přijat.

Jedním z návrhů, které ale Poslaneckou sněmovnou neprošly, byl návrh poslankyně ČSSD Anny Čurdové na takzvané státní alimenty. Výživné měl vyplácet stát, a zpětně ho vymáhat po dlužnících. Sám ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas to odmítl s tím, že by návrh jen nahrával dlužníkům, kteří by se začali spoléhat na to, že jejich povinnosti vyřeší stát. Čurdová se ale nevzdává a v září letošního roku znovu zkusí návrh prosadit.

Průměrná výše výživného činí v České republice zhruba 1600 korun. Částka závisí na mzdě plátce výživného, na věku dítěte a na jeho zájmech a jasných potřebách.

Alimenty-infografika.

Alena Houšková

Zdenka Dvořáková