VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lýkožrout útočí na České Švýcarsko. Může za to počasí

České Švýcarsko – V parku probíhá jako prevence kácení stromů. Tím se zabrání větším škodám.

15.8.2013
SDÍLEJ:

Lýkožrout smrkový, v dospělosti dosahuje velikosti 4 až 5 milimetrů.Foto: Václav Sojka

Kvůli teplému a suchému počasí, které v Česku panuje již několik týdnů, vzrostl v Národním parku České Švýcarsko výskyt lýkožrouta smrkového. V parku se proto jako prevence nyní kácí některé stromy. Infor-moval o tom jeho mluvčí Tomáš Salov.

Situace podle Salova není dramatická, jedná se totiž spíše o preventivní zásahy. Kácejí se stromy v řádech jednotek kusů.

Zaměstnanci národního parku situaci nyní pečlivě sledují a v případě výskytu napadených stromů zasahují tak, aby v porostech s vysokým podílem smrků nebylo napadeno větší množství stromů.

„Zasažené stromy z porostu odstraňují a kůrovcové dřevo z lesa vyvážejí," uvedl Tomáš Salov.

Správa parku v této souvislosti žádá návštěvníky parku o pochopení. Je si totiž vědoma toho, že veřejnost vnímá kácení stromů v národním parku citlivě.

„Náš národní park je velmi mladý a jeho lesy ještě nejsou zcela připraveny na bezzásahový režim," uvedl ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.

Benda dodal, že pokud by se nyní ve smrkových porostech proti lýkožroutovi nezasahovalo, mohly by odumřít stromy na rozsáhlých plochách.
A právě tomu se chce vedení parku vyhnout.

„To v našich podmínkách není žádoucí," doplnil ještě Benda.

Tomáš Salov také připomněl, že lýkožrout smrkový, který je veřejnosti známý spíše jako kůrovec, je hmyz, který se živí lýkem oslabených smrků.

V Českém Švýcarsku byly místní rozsáhlé smrkové lesy v minulosti uměle založeny člověkem. Lýkožrout pro ně představuje velkou hrozbu. Salov uvedl, že lesy v Českém Švýcarsku rostou na pískovcovém podloží, které v teplém počasí rychle vysychá, a stromy tak ztrácejí obranyschopnost.

Správa národního parku proto smrkové kultury lesnickými zásahy postupně převádí na smíšené lesy.

„Dlouhodobým cílem je bezzásahovost na nejméně sedmdesáti pěti procentech území národního parku. Dosažení tohoto cíle je však otázkou několika dekád," vysvětlil mluvčí parku.

Salov ještě doplnil, že lesy, které v bezzásahovém režimu dosud nejsou, musí být před negativními přírodními vlivy dočasně chráněny běžnými lesnickými postupy.

Autor: Luděk Stínil, ČTK

15.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úhyn ryb v Jílovském potoce.
8

FOTO: Mrtvý potok. V Jílovském potoce v Děčíně uhynuly stovky ryb

DSA. Ilustrační foto.

K pádu ze skály letěl vrtulník. Byl vymyšlený

FOTO: Boj s velkou vodou prohrál. V srdcích lidí ale Gaston zůstal

Děčín – Bojovník. To je nejčastější charakteristika jednoho ze symbolů povodní v roce 2002. Lachtan Gaston, který při povodních uplaval z pražské zoo, ale nakonec svůj boj s řádícími živly prohrál a nedaleko Magdeburgu uhynul.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Čtvrtečník Martina Schulze: Je cestou udržitelný rozvoj turistického ruchu?

Doubice - Takhle ke konci prázdnin se najednou objevují zprávy o tom, že skoro všude je moc turistů.

POVODNĚ 2002: Labe rozdělilo Ústí na dvě města. Velké mosty byly k ničemu

Ústecký kraj - Katastrofální záplavy působily komplikace i lidem žijícím daleko od řeky. Pokud chtěli přejet mezi kraji, najeli i stovky kilometrů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení