Aster: Mám dobrý pocit z toho, že ve vládě nejsou Zelení

Jiří Aster je ředitelem vodní sekce Svazu dopravy České republiky a v Děčíně kandiduje v komunálních volbách z Věci veřejné.

Jak hodnotíte situaci okolo plánovaného děčínského přivaděče, která varianta je podle Vašeho názoru nejoptimálnější?
Podle mého názoru je nejlepší vést přivaděč variantou údolí Chrochvického potoka. Byla by hloupost rušit kozí dráhu, která má obrovský turistický potenciál.(pozn. redakce rozhovor jsme pořizovali v úterý, informace o nové variantě se objevily až ve čtvrtek večer)

Z některých úst zaznívá názor, že je stavba přivaděče je příliš drahá záležitost a dopravě v Bynově nebo Jílovém odlehčí spíše než děčínský přivaděč dokončení dálnice D8 přes České středohoří a liberecké rychlostní silnice na Bautzen. Co na to říkáte?
Není to příliš pozitivní názor pro ty tisíce nezaměstnaných, pro které by stavba dálničního přivaděče znamenala jistotu práce. Přivaděč není pouze přivaděčem pro Děčín. Ta stavba by byla koncipovaná jako součást budoucí podkrušnohorské dálnice, spojující Cheb s Děčínem a dále směrem na Liberec. Ono to souvisí i s celkovým pojetím dálniční sítě. Když si vezmete, že dnes všechny dálnice a rychlostní silnice v Čechách vedou z Prahy do všech možných směrů, ale to spojení těch jednotlivých krajských měst nám chybí. A to je obrovská brzda pro rozvoj regionů.

Ještě předtím, než přijde na řadu podkrušnohorská dálnice, tak je třeba dobudovat D8. Co si myslíte o aktivitách ekologů, kteří stavbu neustále soudní cestou blokují?
Je zřejmá jedna věc. Ti ekologové to nedělají zadarmo a už vůbec ne z lásky k přírodě. Tady fungují zákulisní lobbistické tlaky některých firem, které mají bohužel v českém právním prostředí ideální podmínky. Například v Německu stavba dálnice nebo železnice pokračuje, i když je na ní podána žaloba a k zastavení její stavby dojde, až když ten soud stavbaři prohrají. Ta přecitlivělost vůči životnímu prostředí je dána historicky. Minulý režim se o přírodu nezajímal vůbec, ale současný přístup je druhý extrém, který brzdí rozvoj naší země. Hlavní problém jezů, Temelína, ale i dálnice D8 je, abychom zajistili právní prostředí, které umožní stavbu takovýchto strategických staveb, tak jak je to na západ od našich hranic běžné.

Vnímáte v tomto kontextu nový parlament, ve kterém už nesedí Zelení, jako přístupnější vůči těmto návrhům změn?
Ano, souhlasím. Mám z toho dobrý pocit. Já jsem se už se zástupci politických stran setkal a mám z toho dobrý pocit, že by se věci mohly měnit k lepšímu.

Když to teď trochu posuneme k té vodní dopravě. Stále ještě si myslíte, že jsou jezy řešením pro Děčín a pro vodní dopravu?
Ono to není primárně o tom, jestli mají být jezy. Je to o tom, že je třeba zlepšit plavební podmínky, aby bylo Labe celoročně splavné. To, jestli k celoročnímu splavnění řeky je třeba jednoho nebo dvou jezů, či stačí jeho probagrování, je věcí odborně technickou. Jestliže mezi Střekovem a státní hranicí máme dvojnásobný sklon než třeba v Německu, tak je logické, že bagrování v tomto případě nestačí a je třeba vybudovat alespoň ten jeden jez v Děčíně pod Loubím. To, proč je třeba mít celoročně splavné Labe je z důvodů kapacitních a konkurenčních. Železnice je v současnosti na vrcholu svých možností a o silnicích není ani třeba mluvit. Pokud zde budete mít kromě vlaků i možnost přepravit náklad po vodě, tak je zde konkurenční prostředí, které povede k tlaku na snížení cen.

Šéf Věcí veřejných na Děčínsku Ota Dračka, za které kandidujete do děčínského zastupitelstva, mi v předvolebním rozhovoru sdělil, že za blokací stavby jezů stojí lobby německých drah, souhlasíte s tím?
Když se podíváte na internet, tak velice snadno najdete, že největší německé ekologické organizace jsou v Německu členy aliance pro koleje. Tady je třeba si položit otázku, proč tomu tak je, když vlastně podle nich každá doprava „škodí“ životnímu prostředí. To propojení je naprosto zřejmé. V noci jezdí po střekovské straně Labe desítky hlučných nákladních vlaků a není jediný ekolog, který by proti tomu protestoval.

Nicméně v Německu také není Labe celoročně splavné. Není pak stavba jezů zbytečná?
V Německu je výrazně menší sklon Labe, čili u nich lze splavnění řešit probagrováním dna. Německo přijalo v roce 2006 závazek, že do konce letošního roku zajistí určitou splavnost, bavíme se o nějakých 140 centimetrech, které bude Německo celoročně garantovat. Je pravda, že Labe nikdy nebude Rýn, ale zlepšit jeho splavnost se dá. A měla by to být priorita.

Pokud se Vás zeptám na střízlivý odhad. Až se zde sejdeme za 10 let, tak bude v Děčíně stát jez?
Záleží na změně zákonodárství, ale pokud věci půjdou tak, jak se zatím vyvíjí, tak za 10 let bychom v Děčíně mohli jez mít.

Filip Ušák