VYBERTE SI REGION

Věž kostela v Levíně vydala svědectví o tom, jak žili lidé v polovině devatenáctého století

Levín - Nový tubus bude vložen, s dokumenty z let 1854, 1936 a ze současnosti, ve čtvrtek 8. září 2011 ve 14 hodin.

5.9.2011
SDÍLEJ:

Archivář Biskupství litoměřického Martin Barus otevírá 22. 7. 2011 tubus nalezený při opravách věže kostela v Levíně.Foto: Ivo Fiedler

Naši předkové vymysleli, jak budoucím generacím o sobě zanechat zprávu. A tak velmi často dochází, zvláště při opravách kostelů, k objevům zpravidla pečlivě zakonzervovaných schránek se svědectvími doby.

Právě to se stalo v Levíně na Litoměřicku, známého svým kostelem s kruhovým půdorysem, kulatou střechou a ještě známějším reliéfem „kocoura“ na kamenné desce. Řemeslníci, kteří minulý měsíc opravovali střechu zdejšího kostela Povýšení sv. Kříže nalezli v sanktusce, věžičce, tubus obsahující unikátní záznamy z roku 1854, pamětní zápis, dobová periodika a fotografie z roku 1936.

Z doby před druhou světovou válkou

„Nalezený tubus byl do vrcholku věže kostela umístěn v roce 1936 tehdejším řídícím učitelem české levínské školy Karlem Kosobudem. Ten do něj vedle fotografie z tehdejší opravy, zápisu o provedení této opravy a množství dobových periodik vložil i pamětní zápis, v němž optimisticky vzhlíží k moderní době a tvrdí, že by se chtěl „dočkati všeho toho, co člověk může svým rozumem dosáhnouti a udělati si rozdíl z Vaší doby“. Ze starších dokumentů se zachovaly pouze unikátní záznamy z roku 1854, související s požárem v Levíně a následnou opravou tamního kostela,“ informovala tisková mluvčí Biskupství litoměřického Jana Michálková.

„Zda tubus ještě před rokem 1936 obsahoval nějaké jiné písemnosti, které mohly být z různých, například nacionálních pohnutek vyjmuty, zůstává nevyřešenou otázkou,“ říká archivář Biskupství litoměřického Martin Barus.

Co bude v nové schránce?

Nový tubus bude podle Jany Michálkové vložen do věžičky kostela ve čtvrtek 8. září ve 14 hodin.

„Obsahovat bude jednak dokumenty uložené v původním tubusu, jednak nový pamětní zápis, dokumenty od současného duchovního správce farnosti R.D. Jaroslava Stříže a nově sestavený soupis všech kněží, kteří ve farnosti Levín působili od roku 1622 do současnosti. Některé soudobé dokumenty by měla dodat obec Levín,“ vyjmenovala, o co se písemnosti ve schránce rozrostou.

Střecha je v havarijním stavu

Kostel Povýšení sv. Kříže v Levíně vlastní Římskokatolická farnost Levín. „Po několikaletých pokusech uspěla s dotační žádostí z Programu na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje pro rok 2011. Díky tomu mohla být letos v létě zahájena první etapa prací opravy střechy kostela, která je v havarijním stavu,“ vysvětlila Jana Michálková, co k objevení tubusu s historickými dokumenty v nejvyšším bodě kostela vedlo.

„První etapa se věnuje rekonstrukci sanktusky kostela, především opravě dřevěných prvků, a vyčištění prostoru báně. Po dokončení oprav bude celá sanktuska opláštěna hliníkovým plechem světle šedé barvy,“ sdělil stavební technik litoměřického vikariátu Luděk Záhejský.

Tubus byl podle jeho slov značně zkorodovaný a tudíž ho nahradí nový, z hliníkového plechu.

Akce „Obnova havarijního stavu střechy kostela Povýšení sv. Kříže v Levíně – I. etapa“ byla zahájena letos 22. července. Práce provádí firma Klempířství – Pokrývačství – Tesařství Martina Andráše ze Žitenic. V těchto dnech jsou práce dokončovány.

Náklady na první etapu jsou zajištěny ze dvou zdrojů, a to z výše zmíněné dotace Ústeckého kraje ve výši 320 000 Kč, dále pak příspěvkem farnosti ve výši 138 000 Kč.

„Při obnově sanktusky byl sejmut zvon, který je ve špatném technickém stavu. S jeho opravou jsme nepočítali, avšak rádi bychom tento zvon při celkové obnově střechy vrátili do původního stavu. Podle cenové nabídky mistra zvonaře činí náklad na celkovou obnovu zvonu a zvonového zavěšení 30 000 korun,“ říká Záhejský.

Částka 30 000 korun je však v tuto chvíli nad finanční možnosti levínské farnosti. Pomoci by tak mohli dobrovolní dárci, firmy či jednotlivci, kterým není osud této památky lhostejný.

„V příštím roce je plánována další etapa prací – obnova střešního pláště kostela,“ dodala mluvčí.

Pohnutá historie kostela v Levíně

V roce 1788 se začalo se stavbou kulatého zvonkovitého kostela na náměstí a stavba byla ukončena v roce 1790. Nový kostel měl ovšem tak špatné zdivo, že při silném pnutí klenba brzy klesala, objevily se trhliny, proto nikdo nechtěl vejít dovnitř. Kostel byl potom opatřen železnými táhly a na jihovýchodní straně železným pilířem. Vinu na špatném stavu kostela měl prý údajně stavitel, který pocházel z místa Altthein a dle pověsti údajně zmizel. Měl se prý odstěhovat a přivodit si neštěstí.

Nový kostel brzy po svém dokončení utrpěl velkou škodu. 25. května 1791 vypukl požár kolem půl desáté večer za prudkého větru v domě č. p. 53 pravděpodobně v důsledku neopatrného zacházení s ohněm. Ohni podlehly: dům č. p. 34, fara, škola, 23 stodol a střecha kostela. Bohoslužby musely být proto konány ve stodole fary, která stála na pozemku domu č. p. 41.

V roce 1799 byl silně poškozen znovu vystavěný kostel.

Protože se znovu objevily trhliny a praskliny, muselo se v roce 1850 provést zpevnění základů. Při provádění výkopů přišli lidé na starou podzemní štolu ze které se v dřívějších dobách těžila hlína pro hrnčířské řemeslo. Štola byla z části dřevěná. Během stavebních prací byly bohoslužby konány v jedné stodole. V říjnu 1851 byl kostel natolik obnoven, že se zde mohla konat „Nejsvětější svátost oltářní“.

Sotva byl kostel předán Boží službě, postihlo ho a město nové velké neštěstí. 6. března 1854 ve dvě hodiny v noci vypukl za prudké bouře v domě oheň. Během dvou hodin lehlo popelem: 29 obytných domů, 16 stodol, šindelová střecha s věžičkou a sakristie. Zvon byl rovněž roztaven. Schodiště na levé straně vyhořelo. V kostele spadl jenom lustr a lampa s věčným světlem. Protože provazy, na kterých visely, shořely. Misionářský kříž, který byl nasazen v roce 1853 na severní straně sakristie, byl ohně ušetřen. Při požáru přišlo o život 11 lidí a 52 lidí bylo bez přístřeší. V kostele stojí za zhlédnutí hlava Krista od Kandlera, dále podivná kamenná deska o průměru 30 cm, která se nalézá za hlavním oltářem a zobrazuje v plastice podivné zvíře. Mezi hlavou a nohama je na ní osm nepravidelně rozdělených záhadných písmen. Na toto zobrazení vznikl název „Kocour Levína“. Jméno určitě nebylo dobře zvoleno a není ani výstižné. Podoba zvířete vystihuje všechno jiné, jenom ne kocoura, spíše podobu beránka, který byl křesťanským symbolem v 11 - 13. století ve všech románských kostelech a kaplích. Již starý badatel Dr. Johann Wocel se pokusil objasnit nápis. Viděl ve zvířeti kocoura, symbol slovanského boha a četl písmena „ai di cert, jako jdi pryč satane“.

Později se ujal této kamenné desky správce uměleckých památek Josef Ackerman. Viděl v postavě zvířete čerta a písmena četl podobně jako Wocel, tedy „Ahí certe“. Známý badatel hradů Friedrich Bernau viděl ve zvířeti beránka a četl písmena “ Agnus Dei, jako beránek boží. Taky profesor A. Paudler měl tentýž názor. Profesor Rudolf Mueller si myslel, že kamenná deska je svorník kostelní nebo klenbové stavby, jinak se držel již uvedeného výkladu písmen. Ředitel Robert Hochbach považoval tuto desku za bývalý rodový znak jednoho majitele bývalého hradu, nynějšího Glockenberge. Učitel Rabe četl písmena keltsky: ochrana zákona - umělecký začátek. Doktor Stefan Krause považoval zvíře za lva a písmena za řecká. Smyslu neporozuměl. Místní historický badatel Emil Neder s ním souhlasil a uvedl příklady podobných zvířecích postav z Norimberských muzeí. Profesor J. Peters vysvětloval písmena jako e Levín s P a L jako znamení kameníků. Farář Adolf Pientka považoval zvíře za lva, písmena označoval jako Kristus, Ježíš, Spasitel a Pán v řeckém písmu a věřil, že se tato kamenná deska mohla nacházet nad vchodem kostela do roku 1791.

Z kalendáře a ročenky Leitm. Bote 1929 na www.mestyslevin.cz
Kontakt pro dárce na obnovu zvonu:

Bližší informace podá Ing. Luděk Záhejský, stavební technik Biskupství litoměřického, tel. 416 707 563, mail: zahejsky@dltm.cz

Autor: Ivo Chrástecký

Místo události:
5.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Vítr na Děčínsku lámal stromy, lidé byli bez proudu

Děčínsko/Ústecký kraj – Polámané stromy, lidé bez elektřiny, zastavený vlak a desítky hasičských zásahů. Taková je bilance silného větru, který na Děčínsku a v Ústeckém kraji řádil během čtvrteční noci.

Anketa: Vyberte nejroztomilejší miminko roku 2016!

Děčínsko – Kdo se stane Miminkem Děčínského deníku za rok 2016? O tom rozhoduje velká prosincová anketa

Rozhovor: Jsem tu, abych hrál o medaile, říká nová posila Válečníků Palyza

Děčín – Velká ryba uvízla v lovecké síti BK Armex Děčín. Na sever přišla posila s puncem reprezentace Lukáš Palyza.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies