Obec Rodewisch je poprvé písemně zmiňována v listině roku z 1411. Odkud pochází název hradu i obce, není dosud jasné. Dá se předpokládat, že spojení slov „roden“ a „wisch“ pochází ze staroněmčiny a znamená vymýcená louka.

Průzkum profesora Jana Adlera

Zbytky zdí hradu se nacházejí na tzv. Zámeckém ostrově, situovaném na okraji obce, který byl v dějinách vždy zdejším kulturním centrem. Mezi lety 1937 - 39 zajišťoval Institut památkové péče v Drážďanech za účasti profesora Jana Adlera archeologický průzkum a od hlíny zbavené zbytky zdí hradu, zvaného také Göltzsch, byly zakonzervovány. Výsledky průzkumu byly poprvé představeny veřejnosti ve zdejším muzeu v roce 1951.

Muzeum dějin obce

Jedná se o středověkou dispozici ohrazenou původně kruhovým valem a vodním příkopem chránícím nevysoké základy kamenných zdí opevněné tvrze (festes Haus). Vedle renesančního zámečku pocházejícího ze 16. století je z panského sídla dodnes zachován kromě základů hradní dispozice ještě panský dům. V současné době je zde zřízeno muzeum, kde se návštěvník dozví bližší informace o dějinách zdejší obce a jejím bezprostředním okolí.

Kromě toho jsou tu umístěny cenné nálezy z vykopávek a vlastivědná sbírka. V muzeu jsou k vidění také panenky, vánoční mechanický betlém, modely železnice ve třech velikostech (HO, S a N), svíčky a jejich výroba, pečení perníku, dětské hračky a mechanický model slavnostního Krušnohorského průvodu.

Muzeum nabízí nahlédnutí do způsobu života středověkých obyvatel panského sídla. Vystavené předměty, které byly nalezeny při vykopávkách vodního hradu Göltzsche, jsou částečně zakonzervovány a restaurovány.

Rozsáhlá přestavba

Počátky osídlení okolí Rodewisch lze klást již do období přelomu 12. a 13. století, tehdy zde vznikl předchůdce pozdějšího hradu. Původní podoba dispozice se skládala pouze z hranolové obytné věže čtvercového půdorysu, která již od počátku využívala vodní příkop jako hlavní obrannou linii. Jedinou přístupovou cestou do jádra tak byl sedm metrů dlouhý most přes vodu, který byl zakončen padací částí.

Nevelká plocha zástavby a poměry ve 14. století přiměly rytíře k tomu, že nevyhovující věž opustili a přistoupili k rozsáhlé přestavbě do podoby většího vodního hradu. Hradní jádro bylo tvořeno nevelkým nádvořím s opevněným domem a dalšími obytnými budovami. Zemní val o výšce dva metry ohrazoval čtvercovou dispozici o rozměrech přibližně 21 x 21 m, která byla přístupná pouze po padacím mostě vedoucím nad příkopem.

Zajímavost
Kromě zbytků hradu a prohlídky muzea si může návštěvník prohlédnout také místní kovárnu, jež byla roku 1603 upravena na výrobu mosazných částí a teprve v roce 1924 byla ukončena její činnost.

Roku 1875 byla obec připojena na železniční dráhu do města Zwickau a Oelsnitz, dne 8. května 1924 byl Rodewisch prohlášen za město. Na místní školní hvězdárně byl 8. října 1957 pomocí dalekohledu prvně pozorován Sputnik. Zde vznikly 13. října 1957 také první fotografie nosné rakety Sputnik 1.

Sloučení majetku rytířského rodu

Vedle původního blatného hradu byl kolem roku 1500 pány z Planitze vystavěn menší renesanční zámek, který stojí také za pozornost. Cenné jsou zvláště kazetové stropy v interiérech, které ovšem nejsou původní, neboť sem byly přeneseny ze staršího sídla zámku Niederrödern.

O staviteli nejstaršího sídla nejsou v listinách žádné zmínky. V literatuře zabývající se zdejším hradem jsou jako první majitelé uváděni Páni z Reußu, kteří zastávali funkci správců (fojtů) ve městě Plavno. Dalším písemně zmíněným vlastníkem je v 16. století rod Pánů z Planitze, jimž byl později propůjčen šlechtický titul. Roku 1602 došlo vlivem dědictví po vymřelé linii rodu Planitzů k rozdělení majetku mezi tři rytířské rodiny -Pány z Obergöltzsche, Untergöltzsche a Niederauerbachu.

Ke sloučení celého panství a přičlenění k obci Rodewisch došlo až v roce 1856. Obec Obergöltzsch zůstala majetkem rytířského rodu z Planitze až do počátku 18. století. Pravidelné koncerty, pořádání svateb, výstavy a Open-Air festivaly jsou v létě magnetem pro návštěvníky. Především vánoční výstavy jsou známé v širokém okolí Rodewisch.

ZPRACOVAL PETR ŠAFRÁNEK