Vydejte se v zimě do jeskyně víl

Autem, autobusem, ti zdatnější pěšky či na běžkách z Krásné Lípy.

Do batůžku si k fotoaparátu neopomeňte přibalit několik čajových svíček. Cíl cesty - jeskyně víl. Nachází se v krásném prostředí Kyjovského údolí podél řeky Křinice, asi dva kilometry od obce. Přímo k jeskyni vás na pravý břeh říčky cestičkou do svahu navede značení.

Jeskyně je celoročně volně přístupná, v zimě vás však okouzlí ledovou nádherou. Připravte si foťák, nejlépe na stativu, za ledové krápníky rozmístěte ony čajové svíčky a po stisknutí uzávěrky si odnesete domů pohádkově nádherný záběr. Svíčky nenechávejte dlouho hořet a při odchodu je vezměte s sebou. Nebudete jediní, kdo se po vás přijde pokochat.

Cestou zpět romantickým údolím se můžete s „vypranými“ plícemi zastavit v přísně nekuřácké hospůdce Kyjovská terasa (stejně jako já), kde vám ochotný personál nabídne mimo příjemného prostředí různé dobroty a rozličnosti včetně noclehu.

Romantické údolí

Táhne se od Kyjova k Turistickému mostu, odkud pokračuje k západu až po most při ústí Brtnického a Bílého potoka, kde bývala zaniklá osada Zadní Doubice.

Přítomnost tří středověkých hrádků (Kyjovský, Brtnický a Vlčí) napovídá, že údolím patrně vedla dávná obchodní stezka z Čech na hrad Hohnstein (Německo), který kdysi jako majetek Berků z Dubé patřil k Čechám. Po obou březích jsou bizarní pískovcové útvary (též s romantickými názvy), stěny a věže i členitá ústí postranních roklí. Od soutoku s Bílým potokem tvoří Křinice státní hranici až po Zadní Jetřichovice.

Po levém břehu říčky vede silnička vycházející pak z údolí k severu do osady Kopec (Brtníky). Celý tento úsek je pro soukromá vozidla uzavřen (nejpříhodnější parkoviště u hostince v obci Kyjov). Po této silnici je vedena značená cyklostezka a turisté zde mají červené značení.

Za zmínku určitě stojí Čertův kámen a Vinný sklep, kde jsou na konci zimy k vidění lahvovité ledové krápníky (dle pověsti zde vede tajná chodba do Kyjovského hradu), dále pak již zmiňovaná Jeskyně víl, kde se v zimě vytváří bohatá ledová výzdoba.

K jeskyni vede sice cesta, nezapomeňte však, že se nacházíte na území národního parku a pohyb po neznačených cestách bez povolení je zakázán! Samotná silnice nás zavede až k Turistickému mostu, kde se cesta napojuje na různé cyklookruhy a turistické stezky (zelená nás zavede k nedalekému Brtnickému hrádku). Červená vede až k Brtnickému mostu a do Zadních Jetřichovic (turistický přechod do Německa).

Údolím též vede naučná stezka národního parku, jež má mnohá zastavení s informačními tabulemi, které upozorňují na zajímavé úkazy. Stezka provádí tím nejzajímavějším v údolí: vyhlídky Kyjovský hrad, Medvědice (Pod praporkem) a Klenotnice, což jsou až 20 m vysoké skalní stěny a horolezecká věž Strážce Klenotnice. Podle pověsti tu byly skrýše pokladů loupeživých rytířů z hradu.

Kyjovský hrad nebo Pustý hrádek?

Kyjovský hrad se údajně nazýval Horní Karlštejn, což ovšem není historicky doloženo, podobně jako někdy používané označení Pustý hrádek. Na rozlehlé náhorní plošině (zhruba 150 x 150 m) ve výši 40 m nad hladinou Křinice je hradiště, skládající se z jižního předhradí odděleného od severnějšího hradu příkopem, jímž dnes přichází z boční rokle žlutá turistická značka od Kyjova.

Písemné záznamy chybějí, předpokládá se vznik ve druhé polovině 14. století, kdy kraj patřil rodu Michaloviců (1283 - 1406). Hrad měl snad strážní a ochrannou funkci v blízkosti Lužické stezky (Norimberk, Krušné hory, Labe, Žitava, Budyšín), případně byl i záštitou pro těžbu rud či sklárnu u Doubice. V husitském období stál na straně české katolické šlechty, později se dostal do sporů s lužickým šestiměstím.

Koncem 15. století zanikl hrad a časem i jeho původní název, který není vlastně znám (první listinná zmínka z roku 1603 už jméno hradu neuvádí).

ZPRACOVAL Emila Sedláček