VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úspěch jezera Milada? Zaklínadlem jsou peníze

Roudníky, Chabařovice - I kdyby se v oblasti jezera nic nevybudovalo, tak jen jeho údržba a zabezpečení by odsávaly z obecních rozpočtů miliony korun.

31.7.2010 4
SDÍLEJ:

Grafika současného stavu napouštění jezera Milada.Foto: DENÍK/Jiří Mikula

Obrovské jezero, obrovské možnosti. Ruku v ruce s tím jdou i stamilionové investice. Ty počáteční musejí sehnat samy obce. Závisí na tom turistický rozvoj celé nákladně rekultivované oblasti bývalého dolu Chabařovice.

I kdyby se v oblasti jezera nic nevybudovalo, tak jen jeho údržba a zabezpečení by odsávaly z obecních rozpočtů miliony korun. To vykalkulovala studie cestovního ruchu, kterou si svazek obcí s jezerem spojený nechal vypracovat firmou KPMG.

Ztrátová varianta

Analytici z KPMG zvážili variantu, podle níž se jezero napustí a zajistí tak, aby bylo bezpečné a přístupné veřejnosti, ale to je vše. „Dále už bude ponecháno přírodním procesům. Případně ho obce budou monitorovat tak, aby občanům nebylo nebezpečné,“ uvedla k této možnosti Michaela Žáčková, zástupkyně společnosti KPMG.

Tato varianta je pro obce vlastnící tamní pozemky značně finančně ztrátová. „Nulová varianta by nevydělávala žádné nebo skoro žádné peníze, ale stála by peníze,“ varoval před ní Tomáš Kulman, manažer KPMG.

Spoléhají na dotace

Nezbytné a nezanedbatelné náklady si žádá údržba jezera, zeleně a komunikačních sítí. Další finance musí jít na monitoring geomechanické stability, úklid a tak dále.

„Obce budou tyto náklady rok co rok stát 3 až 4 miliony korun ročně,“ upozornil Ondřej Špaček, poradce z KPMG a dodal: „V případě, že od obcí bude investováno 100 až 200 milionů korun, tak se následný provoz stane pro obce ziskovým v přibližné velikosti 1,5 až 2 miliony korun ročně.“

ainteresované obce, mezi které patří Ústí, Chabařovice, Trmice, Řehlovice a Modlany, se budou muset spolupodílet na investici. Ta by měla být dle analytiků především do páteřní komunikační sítě, do inženýrských sítí, především do kanalizace, do kapacitních parkovišť, do zeleně a tak dále. Mezi neopomenutelné investice patří podle nich také síť dětských hřišť, systém stezek a specifická záležitost – jako je rozhledna.

Obce v současnosti spoléhají především na finanční zdroje z takzvaných 15 Ekomiliard. Jde o státní program, který má uvedenou sumou pomoci zahladit jizvy v krajině Ústeckého a Karlovarského kraje po těžební činnosti.

Grafika současného stavu napouštění jezera Milada.

Nic megalomanského

„Z těchto peněz se plánuje vybudovat komunikace a další infrastrukturní projekty,“ uvedl Petr Nikolič, vedoucí oddělení proinvestorské politiky ústeckého magistrátu. Závratná částka 15 miliard se rychle tenčí. Před dvěma lety z ní zbývala necelá třetina.

Také peníze z Evropské unie jsou velmi žádoucí, ale na ty z Regionálního operačního programu Severozápad se již pravděpodobně nedosáhne.

Závěrečné doporučení studie cestovního ruchu zní přitom jasně. Budovat, ale vyvarovat se megalomanských projektů. „Rekreačně-relaxační sportovní areál je ideální řešení. Bude to udržitelné. Minimálně po té provozní stránce si na sebe budou ta zařízení umět vydělat a po určité době budou schopna sanovat i tu investici, kterou tam někdo dá,“ řekl Kulman.

Má budování jezera Milada smysl? Hlasujte!

Svazek v ohrožení?

Trmice – Deset let po vzniku svazku obcí Mikroregion Milada se ozvaly hlasy tázající se na jeho aktuální potřebnost.

„Primární příčinou založení svazku obcí bylo to, že společně snáze dosáhnou na státní dotace,“ je názoru starostka Trmic Jana Oubrechtová. Trmicím se podle ní v minulosti takto podařilo sehnat prostředky na kanalizaci či opravu základní školy.

„Nyní však už může dostat dotaci obec samostatně,“ domnívá se starostka. Popřela však, že by to automaticky znamenalo, že Trmice z mikroregionu vystoupí.

„Mám za úkol předložit studii, jaký přínos mikroregion pro naše město má. Na konci srpna o tom bude jednat zastupitelstvo,“ řekla o svých příštích krocích.

Současným předsedou Milady je starosta Chlumce Josef Říha. Ten potvrdil, že nespokojenost s fungováním svazku obcí vyšlo od několika zastupitelstev, zejména od toho trmického.

„Bylo mi vytknuto, že jsem včas nezareagoval na soudní odvolání týkající se zpracované, ale nerealizované projektové dokumentace sportovního areálu v Krupce,“ zmínil. Mikroregion musí tak zaplatit soudní výlohy kolem 40 tisíc korun.

Říha v reakci na to řekl, že celý projekt byl předražený. Kvůli chybě ministerstva pro místní rozvoj se dostaly do podobných nesnází stovky obcí.

Podle něj se v mikroregionu udělalo mnoho dobrého. Zároveň však uvedl, že svazek obcí má pouze jednoho člověka připravujícího projekty, což je málo.

Zpracovala Kateřina Drozdová & Ondřej Kůs

31.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Požár automobilu a přístavku u garáže ve Vlčí Hoře.
7

FOTO: Ve Vlčí Hoře v noci hořel automobil

CO VYMYSLÍ? Vlevo trenér Zdenko Frťala, vpravo asistent Libor Macháček.

Varnsdorf míří do Vlašimi. I s Davidem Bredou

Dopad povodní nebyl dříve tak velký. Lidé u řeky bydleli v patře

Ústecký kraj – Velká voda v roce 2002 zdevastovala na 79 obcí a měst v Ústeckém kraji. Některé zůstaly odříznuté od světa. Voda poničila silnice i domy, z nichž se některé musely zbourat.

Florbalisté věří v halu. Lano se ale může utrhnout, přiznal Štěpánek

Děčín - „Hala? Přál bych si halu do tří let. Reálně si ale myslím, že to bude do pěti,“ říká vedoucí děčínského florbalu.

V národním parku se narodil rekordní počet silně ohrožených čápů černých

České Švýcarsko – Letošní rok byl pro silně ohrožené čápy černé v národním parku České Švýcarsko rekordním. Narodilo se tu totiž nejméně 18 jejich mláďat, z nichž 16 se podařilo okroužkovat.

FOTO: Mrtvý potok. V Jílovském potoce v Děčíně uhynuly stovky ryb

Děčín – Téměř o všechny ryby přišel Jílovský potok na svém dolním toku. Rybáři během středeční večera a čtvrtečního rána sesbírali v potoce stovky ryb. Mezi nimi i mnoho dospělých pstruhů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení