Sluchově postižení lidé na Děčínsku nemají moc šancí domluvit se bez pomoci tlumočníka na úřadech. Úředníci totiž neovládají znakovou řeč.

„Naši úředníci absolvují semináře o dovednostech ve zvládání náročných komunikačních situací a jsou seznamováni i se základy znakové řeči,“ tvrdila mluvčí děčínského magistrátu Romana Silvarová.

Přesto doporučila sluchově postiženým, aby si k jednání na úřady vzali s sebou průvodce nebo tlumočníka. Doplnila, že komunikace s klienty, kteří mají jakýkoliv handicap v dorozumívání, ať již z důvodu poruchy smyslů, mentální retardace nebo jazykové bariéry, je náročná.

„Při jednání se často používají odborné výrazy, žádající přesnou interpretaci a z případného nepochopení vznikají problémy a konflikty nejen u osob se smyslovými deficity,“ poznamenala Silvarová.

Co se týká odstraňování bariér pro osoby se zdravotním postižením mělo by město naplňovat opatření vyplývající z 1. komunitního plánu sociálních služeb města Děčína.

„Architektonické bariéry odstraňujeme postupně a naším cílem je zajištění plně bezbariérového přístupu do obou budov magistrátu města,“ upozornila Silvarová.

Obdobná situace je i na varnsdorfské radnici. Tady se znakovou řečí nedomluví žádný z úředníků. „Přesto jsem nezaznamenal případ, že by kvůli tomu došlo k nějakému konfliktu či nedorozumění,“ uvedl tajemník Lubomír Samuel.

Postižený člověk, nejen sluchově, má možnost použít na jednom z pracovišť úřadu bezbariérový přístup do budovy, současně služba na informacích je připravena mu případně pomoci.

„Podle mě dostupných informací je tato pomoc využívána velmi zřídka,“ dodal tajemník.

Na rumburské radnici se sluchově postiženými a hluchoněmými lidmi se úředníci domluví většinou dobře prostřednictvím rodinných příslušníků.

„Není-li domluva možná, můžeme použít služby klientky Agentury Pondělí, která ovládá znakovou řeč,“ uvedla rumburská místostarosta Alena Winterová.

Na Děčínsku žije několik tisíc sluchově postižených lidí. Mnozí se s vadou sluchu narodili, jiní o něj přišli během života. Postižených bude podle odborníků přibývat.

„Mladí lidé si sluch poškozují třeba tím, že si do uší pouští hlasitou hudbu s přehrávačů, sluch poškozuje i hluk z aut,“ upozornila předsedkyně Svazu sluchově postižených Ústeckého kraje Jana Nová. Sama by si přála, aby se pro sluchově postižené dělalo mnohem více než dosud. „Je to vada, která okolí příliš nezajímala, ale radnice by si v komunitních plánech měly stanovit pomoc pro sluchově postižené lidi,“ poznamenala Nová. Podle ní by bylo třeba na veřejných místech instalovat světelné tabule, z nichž se hluší lidé dozvědí vše potřebné. Nutností jsou i světelné panely v autobusech, tramvajích či vlacích.

„Na každém velkém úřadě by měl být člověk, který se bez problému domluví znakovou řečí,“ řekla Nová.

Zatím svaz sluchově postižených nabízí tlumočnické služby. „Každá okresní organizace má jejich seznam. Tlumočníci do jazykové řeči jsou v Teplicích, Lounech či v Ústí nad Labem,“ poradila.