Záchrana uměleckých památek je nedílnou součástí naší historie. Proto se nelze divit, že i církve vyvíjejí aktivity, které k ní směřují. Například římskokatolická církev, konkrétně v litoměřické diecézi, až do letošního roku ročně od státu dostávala 1,5 milionu korun na opravy nemovitostí. Jak velký peníz je to na nějakých 1100 kostelů a kaplí, je nabíledni. Navíc na záchranu movitých věcí, jako jsou například varhany či obrazy, nechodil žádný příspěvek. Proto se nelze divit, že před dvěma lety vznikla sekce webových stránek Biskupství litoměřického s názvem „Jak nás podpořit".
Proč vlastně internetové stránky vznikly?
Důvodů k jejich založení bylo ale hned několik. Tím primárním byla potřeba vytvořit prostor, kde by mohly být na jednom místě představeny projekty probíhající na území celé litoměřické diecéze. Dobrodinci, kterým není lhostejný osud památek, podmínky dětí ke studiu, zajímají se o pastorační aktivity nebo by rádi podpořili naši činnost, mají nyní možnost najít si „to své" přehledně zařazené a s veškerými potřebnými informacemi právě ve výše uvedené části stránek.
Kromě projektů, které na své mecenáše teprve čekají, zde jsou již ty, které pomoc získaly. Příběhy zachráněných památek mohou inspirovat a zároveň povzbudit i další, jež se zasazují o jejich zachování. Prostřednictvím „Jak nás podpořit" je tady rovněž možnost poděkovat partnerům a dárcům, díky nimž se podařilo již mnohé dobré zrealizovat. Jak řekl Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický: „Nejcennější pomoc je ta, která vychází z podnětu ušlechtilého lidského srdce, i když by byla jen relativně nepatrná."
Kde se lze setkat s ohroženými varhanami:Sobota 6. 7. 2013 Bozkov
Kůr poutního kostela Navštívení Panny Marie bude zpřístupněn od 10.00 hodin po dobu asi jedné hodiny, kdy budou velmi vzácné varhany, které patří k nejohroženějším v diecézi, předvedeny s výkladem a reprodukovanými ukázkami podobných nástrojů téhož stavitele (J. Prediger z Albrechtic, 1852).
Pátek 16. 8. 2013 Liběšice u Litoměřic
Kůr farního kostela Nanebevzetí Panny Marie bude zpřístupněn v čase 14.00 až 17.00 hodin (konec není stanoven pevně), program bude řešen podle zájmu zúčastněných. Dnes již značně zchátralé cenné varhany jsou dílem varhanářské dílny Tauchmannových (po roce 1800).
Neděle 1. 9. 2013 Bezděz
Kůr farního kostela sv. Jiljí bude zpřístupněn bezprostředně po slavné poutní mši svaté, která začíná v 10.00 hodin. Na historické varhany postavené v r. 1760 žitavským varhanářem J. G. Tamitiem bude doprovázena liturgie, po jejímž zakončení (asi v 11.00 hodin) se uskuteční prezentace těchto vzácných varhan (doba trvání akce přibližně jedna hodina).
Veškeré informace jsou průběžně aktualizovány na http://dltm.cz/jak-nas-podporit. Dárci mají možnost přispět prostřednictvím platebních karet bezhotovostní platbou. Na webu Biskupství litoměřického (www.dltm.cz) je zveřejněn banner „Dary pro litoměřickou diecézi prostřednictvím platebních karet". Po jeho rozkliknutí mohou zájemci zadat požadované údaje a v kolonce „účel daru" vybrat jako účel platby. Na tento finanční příspěvek lze vystavit potvrzení o daru pro daňové účely.
Za rozpracované projekty můžeme jmenovat například rekonstrukci kostela sv. Václava v Dlažkovicích, kostela sv. Petra a Pavla s farou v Jeníkově u Duchcova, kostela Panny Marie v Květnově, kostela sv. Šimona a Judy v Lenešicích, kostela sv. Antonína Paduánského v Milešově nebo kaple Všech svatých v Rohatcích. Částečně rozpracovaným projektem je například i záchrana soch z ohradní zdi kostela Nanebevzetí Panny Marie v Liběšicích u Litoměřic. Peníze sháníme na realizaci projektu „Portrét biskupa Ferdinanda Kindermanna von Schulsteina", 7. litoměřického biskupa, jehož portrét v galerii portrétů litoměřických biskupů stále chybí.
Mezi úspěšně dokončené projekty, které mohly být uskutečněny díky dotacím a darům, můžeme uvést například restaurování hlavního oltářního obrazu v kostele sv. Petra a Pavla v Úštěku, restaurování varhan v kostele sv. Maří Magdalény v Krásné Lípě či opravený zvon z kostela Povýšení sv. Kříže v Levíně.
Nástroj v kostele v Bozkově a adopce píšťal
„Projektů, které si zaslouží pozornost, je velké množství, ale v současné době bych za všechny zmínila záchranu varhan v kostele Navštívení Panny Marie v Bozkově. Počátkem roku 2013 byla na pomoc obnově tohoto vzácného nástroje z dílny Josefa Predigera vyhlášena veřejná sbírka, kdy mohou zájemci prozatím přispívat na speciálně zřízený účet číslo 328 610 1379/0800. V nejbližší době se však chystá spuštění speciálního projektu „Adopce píšťal", jenž bude spolu s dalšími možnostmi, jak pomoci, prezentován prostřednictvím připravované samostatné webové prezentace na www.varhany-bozkov.eu," upozorňuje Kristýna Solničková, fundraiser Biskupství litoměřického. „Adopce píšťal" tak umožní zájemcům darovat originální dárek a zároveň přispět na dobrou věc.
Biskupství litoměřické se rozhodlo podpořit záchranu tohoto „královského nástroje" vydáním pexesa „Varhany litoměřické diecéze", které je možné za 50 Kč zakoupit na recepci biskupské kurie (brzy také ve věži katedrály sv. Štěpána a v Diecézním domě kardinála Trochty v Litoměřicích). Část výtěžku z prodeje pexesa bude použita na záchranu vzácných varhan v litoměřické diecézi.
Projekt byl úspěšně zahájen v Újezdu pod Troskami
Diecézní organolog Radek Rejšek zahájil projekt „Za varhanami kostelů litoměřické diecéze", jenž má představit ohrožené cenné varhany naší diecéze. První prezentace památných varhan, které jsou v neutěšeném stavu a potřebují pomoc, se konala v sobotu 22. června v kostele sv. Jana Křtitele v Újezdu pod Troskami.
Diecézní kampanolog a organolog Radek Rejšek zahajuje v letošním roce dlouhodobý projekt nazvaný Za varhanami litoměřické diecéze, jehož smyslem je uvést v širší známost nejen mezi našimi věřícími a farníky, ale i „pouhými" obdivovateli církevních památek a chrámové hudební kultury, památné varhany v našich kostelech, které jsou z nějakého důvodu ohrožené. „Cílem setkání přímo u památných nástrojů, kterých bude v každém roce několik, je seznámit veřejnost s vesměs neutěšenou situací historických varhan na kůrech našich kostelů v obecné rovině a probudit zájem o řešení situace konkrétního nástroje, u něhož setkání proběhne. Jednotlivé akce se uskuteční přímo na kůrech kostelů u varhan a jejich součástí bude prohlídka nástrojů, předvedení jejich zvukových možností, prohlídka vnitřku, popularizační přednáška o jejich historii, nastínění řešení konkrétních problémů, malý koncert pokud budou varhany v hratelném stavu a diskuze. Zájemci o varhanní hru si ji budou moci pod dozorem fundovaného varhaníka i vyzkoušet. Stav některých nástrojů vyžaduje již rychlé řešení, jinak hrozí jejich zánik. Proto je seznámení s problematikou a možnostmi získání prostředků na zachování našich památných varhan a jejich záchrany prvořadým smyslem tohoto projektu," říká autor projektu Radek Rejšek.
Varhany na kůru kostela sv. Jana Křtitele v Újezdu pod Troskami jsou dílem albrechtického varhanáře J. Predigera, který je postavil v roce 1870.
„Prezentace varhan v Újezdu pod Troskami měla úspěch. Přišlo víc lidí, než jsme spolu s jáhnem Hrubým očekávali, a odpoledne se skutečně vydařilo. Myslím, že se alespoň několik lidí zamyslelo, a snad i sbírky na obnovu kostela budou bohatší o příspěvky těch, kdo zřejmě pochopili. Výsledek akce v Újezdu mě naplnil mírným optimismem. Snad i nadále to bude podobné," přeje si Radek Rejšek.
Informace o dalších setkáních s ohroženými cennými varhanami, plánovaná pro kalendářní rok 2013, naleznete na této straně v samostatném bloku.
Další Škrétův obraz se podařilo zrestaurovat
Díky získané dotaci se v loňském roce podařilo zrestaurovat další ze Škrétových mistrovských děl, které patří do uměleckých sbírek litoměřické diecéze. Je jím hlavní oltářní obraz Konverzace P. Marie se sv. Petrem a Pavlem z kostela sv. Petra a Pavla v Úštěku na Litoměřicku, který prošel v roce 2012 rukama restaurátora a na podzim se vrátil zpět na své místo do niky iluzivního oltáře. Obraz byl zbaven několika vrstev přemaleb, a byla mu tak vrácena jeho původní podoba.
„V loňském roce se podařilo Římskokatolické farnosti děkanství Úštěk ve spolupráci s Biskupstvím litoměřickým získat finanční prostředky z Místní akční skupiny České středohoří ve výši 153 000 Kč a Nadačního fondu Kalich v částce 10 000 Kč na restaurování obrazu spoluúčast farnosti činila 7000 Kč kterého se ujal akademický malíř Jiří Brodský. Restaurování přineslo nová zjištění: Obraz byl několikrát přemalován v různých časových obdobích a pod vrstvami přemaleb restaurátor objevil barokní malbu na vysoké úrovni, která odpovídá malířskému rukopisu Karla Škréty," informovala diecézní konzervátorka Lada Hlaváčková.
„Obraz byl několikrát přemalován, bylo na něm provedeno hodně úprav. Ještě jsem se s tak výrazně upraveným Škrétou nesetkal. Ty první byly hodně staré, proběhly, řekl bych, hned několik desetiletí po namalování obrazu, poslední přemalby nebo úpravy byly provedeny někdy před válkou. Jsou tu velké zásahy zelenou barvou tou byla nově namalována velká draperie a pak tu byly přece jenom hrubé úpravy inkarnátu, tedy barevného vystižení pleti obličejů jak sv. Petra a Pavla, tak Panny Marie. Poměrně ušetřené těchto přemaleb bylo děcko sedící na klíně Marie. Původní plátno, na němž je obraz namalován, je celé zachováno," říká restaurátor Jiří Brodský.
Obraz pochází z původního kostela v Úštěku, který byl v roce 1765 stržen, aby uvolnil místo nové stavbě. Během požáru, který zasáhl město, shořela většina mobiliáře ze starého kostela, uskladněného v městských domech. „Obraz byl zřejmě uložen v domě, kterému se požár vyhnul," uvedla Lada Hlaváčková.
„Když byl postaven nový kostel, obraz se vrátil do nového prostoru. Tvar obrazu byl zcela jistě upraven do složitějšího tvaru. Tento tvar totiž není původní barokní. Úplně poškozena byla jeho horní část, a to do výšky zhruba 60 až 70 cm, spodní část obrazu do výšky asi 30 cm a po stranách asi tak 10 cm od okrajů, což byly všechno úpravy provedené v 19. století. Z původního díla sice zbyl jen střed obrazu, ale vlastní kompozice zůstala. Když jsem odkryl originál, musel jsem navázat na malbu 19. století, takže jsem propojil část odkryté původní barokní draperie s draperií namalovanou v 19. století. Vlastní motiv sv. Petra a Pavla a Marie s děckem je, dalo by se říci, v původním stavu, tak jak je pravděpodobně Škréta namaloval," dodal Jiří Brodský.
Obrazu sv. Petra a Pavla byla uměleckými historiky věnována zatím minimální pozornost, většinou se shodli, že obraz pochází ze Škrétovy dílny.