Uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky se bojí víc než tři čtvrtiny lidí ze severu Čech. Největší strach mají ze zvětšujícího se počtu muslimů v zemi, rostoucí kriminality a teroristických útoků. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Sanep.

„Výsledky potvrzují většinový odpor domácí populace vůči nelegálním imigrantům, největším problémem se stávají hlavně muslimové. Toto negativní vnímání bezpochyby souvisí zejména s Islámským státem," komentuje závěry šetření ředitel společnosti Sanep Oldřich Zajíc.

Víc než 70 procent Čechů se v průzkumu jasně vyjádřilo, že Česká republika by neměla přijímat žádné uprchlíky. Lidé tak dali najevo striktní nesouhlas s červencovým rozhodnutím vlády, která slíbila, že během dvou let poskytne azyl 1 500 uprchlíkům.

Zvyšují napětí

„Je to zrada na občanech, nic jiného. Žádné uprchlíky tady nechci. Ať se o ně postarají jejich bohatí bratři ze Saudské Arábie. Tady nemají co dělat, jen se zvýší napětí, které jednoho dne bude muset eskalovat," rozčiluje se řada lidí v internetových diskuzích.

K přijímání uprchlíků se staví negativně i senátorka Zdeňka Hamousová (bezpartijní) zvolená za Ústecký kraj. „Nejsem pro přijímání uprchlíků, preferuji podporu vhodných rozvojových programů přímo v konkrétních zemích," vysvětluje Hamousová.

Opačný názor zastává teplický senátor Jaroslav Kubera (ODS). Ten by do Česka přijal až tisíc uprchlíků ročně. Azyl by běžencům poskytl i děčínský poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD).

„Ale jen těm, které ohrožuje režim v dané zemi," upřesňuje Foldyna.

Jak příliv zastavit?

Od poloviny června do konce července zadrželi policisté v Ústeckém kraji 90 uprchlíků. Nejvíc jich bylo z Afghánistánu, Sýrie a Iráku. Drtivá většina mířila vlakem do Německa.

S rostoucím počtem ilegálních běženců by se lidé vypořádali různě. Čtyři pětiny obyvatel by je vrátily tam, odkud přišli. Podle zhruba stejného množství lidí by pomohlo obnovení kontrol na hranicích států Evropské unie. Souhlasí s ním skoro 80 procent Čechů.

Lidé ale schvalují i postup Maďarska, které na hranicích se Srbskem staví plot. Každý den tam totiž hranici překročí přes tisíc běženců z Afghánistánu, Iráku a Sýrie.

„Necelá třetina respondentů vnímá opatření Maďarska proti nelegálním migrantům jako správné řešení, které bychom měli následovat. Víc než 36 procent lidí se navíc domnívá, že každý stát EU by měl přijmout taková opatření, kterými ochrání své občany před invazí ilegálních uprchlíků," popisuje Oldřich Zajíc.

Nejsme připravení

Vláda rozhodla, že Česká republika do konce roku 2017 přijme 1 500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a v roce 2017 pak 400. Zhruba 1 100 lidí by měla ČR převzít od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě.

Stát kvůli tomu chystá otevření nových záchytných zařízení a navyšování kapacit těch stávajících.

Podle obyvatel však stát není na takový příliv běženců připravený. Jen 8 procent lidí v průzkumu uvedlo, že v zemi je dostatek tlumočníků a terénních pracovníků.

Kdo je to uprchlík?Podle mezinárodního práva je uprchlík osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo kvůli příslušnosti k určitým společenským vrstvám či zastávání určitých politických názorů.
Takovému člověku musí ČR poskytnout základní lidská práva a nemůže ho vyhostit do země původu, kde by mu hrozilo nebezpečí.
Uprchlíky lze rozlišit na ekonomické uprchlíky (utekli kvůli špatné hospodářské situaci své země), politické uprchlíky (utekli kvůli represivnímu režimu ve své zemi) nebo válečné uprchlíky (utekli kvůli válečné situaci ve své vlasti).