VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Umíme se vzdát příjemných věcí? Prozkoušet nás může půst

Severní Čechy - Popeleční středa označuje v římskokatolickém liturgickém kalendáři první den postní doby. Z časového hlediska tedy připadá na 46. den před velikonoční nedělí. Letos je to právě 13. února, protože velikonoční neděli oslavíme 31. března.

13.2.2013
SDÍLEJ:

V katolických kostelech se lidé nechají žehnat popelem z větviček posvěcených o loňské Květná neděli.Foto: DENÍK/Karel Pech

Popeleční středa tak ukončuje masopustní období dobu veselí, hodování a zábav, které trvá od Tří králů 6. ledna až do masopustního úterý.

„V lidovém prostředí se lidé následující den po masopustním úterý vydali na ranní mši a pro popelec křížek z popela na čelo, který jim připomněl marnost tohoto světa a zároveň měl pomoci od bolesti hlavy. Masopust skončil a život se opět vrátil do klidných kolejí. Jen v první postní den (Pytlový čtvrtek) se po mši všichni ještě sešli v hospodě, kde dojedli a dopili zbytky z masopustních hodů. Tančit ani zpívat se již nesmělo, neboť během půstu byla země samodruhá, odpočívala a stejně jako její hospodář se chystala na jaro," připomíná lidové zvyklosti v Pojizeří ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová.

Co znamená?

Popeleční středa je dnem přísného postu a připomínkou pomíjivosti pozemského života. Znamení popela doprovází slova o pokání a pomíjivosti života: Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš. Pro věřící katolíky je tento rituál symbolem nezávislosti na věcech pomíjivých a připomenutí trvalých duchovních hodnot.

Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do současnosti. Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze spálených palmových a olivových ratolestí, v českém prostředí z větviček jívy, čili velikonočních kočiček posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli. Znamení popelce tedy člověka očišťuje a stejně jako advent ho má ztišit a připravit na období Velikonoc, kdy se v celém křesťanském světě připomíná zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše.

Jak probíhá?

Bohoslužba s udílením popelce se slouží povětšinou v ranních hodinách. „Litoměřický biskup Jan Baxant bude o Popeleční středě sloužit mši svatou s udílením popelce v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích od 7.30 hodin," upozornila na mši slouženou nejvýše postaveným mužem katolické církve v severních Čechách mluvčí diecéze Jana Michálková.

„Na začátku mše svaté biskup požehná popel, připravený spálením ratolestí posvěcených loňského roku na Květnou neděli, a poté jím věřícím posype hlavu na znamení, že jsme všichni hříšníci a chceme činit pokání," přiblížila obřad, který se koná už od konce 11. století, mluvčí Michálková.

I za totality

„U nás je běžné udělovat znamení popelce křížkem na čele. Bohoslužba se koná v ranních hodinách, jak je běžné, ale znovu ještě v 18.00 hodin večer. Pro věřící má tento akt skutečně silný duchovní význam. Účast na bohoslužbách o Popeleční středě se dá srovnat s nedělní mší," přiblížil arciděkan Radek Jurnečka, který slouží mši v největším libereckém kostele sv. Antonína.

Popelec se také uděluje právě ještě v neděli s ohledem na ty, kteří se například kvůli zaměstnání nemohou významné mše zúčastnit. Křížek na čele z popela si věřící z kostela odnášeli i v totalitních dobách. „Jen museli být samozřejmě pozornější, víc se to sledovalo," připomněl arciděkan.

Význam Popeleční středy si připomenou ve středu navečer i lidé ze Starokatolické církve, která navzdory svému názvu vznikla koncem 19. století v reakci na některé příliš dogmatické závěry, které přijala Církev římskokatolická. „Pro znamení popela si lidé mohou přijít ve středu do naší jablonecké modlitebny, kde se kajícná mše slouží od 18.00 hodin nebo v Desné v Jizerských horách, kde začíná v 17.00 hodin," připomněl duchovní Starokatolické církve v Jablonci nad Nisou Karel Koláček. „Symbolika a její význam je stejný, jen se nepatrně lišíme v liturgii, čili obřadu," popsal duchovní.

Jinak se k postnímu období staví evangelické církve, které na rozdíl od katolíků znamení kříže popelem neudělují. „Souvisí to vlastně s protestantským hnutím, které se snažilo odmítat přílišnou obřadnost jako něco, co člověka odvádí od podstaty, co je tedy z pohledu samotné víry druhotné," popsal farář Českobratrské církve evangelické v Jablonci nad Nisou Tomáš Matějovský.

Nejde jen o jídlo

Znamení popelce je ale jen symbolickým vstupem do postního období. Pro věřící znamená období klidu a střídmosti.

„Postní období pro mne jako věřícího křesťana neznamená jen to, jak by si mohli lidé nevěřící myslet, že si o Popeleční středě a na Velký pátek nedám maso. Smyslem postní doby je nejen něco si odepřít, ale především budovat vnitřní sebekázeň. Je to čas, kdy je možné upravit si hodnoty a vztahy, člověk najednou zjišťuje, že to, co pro něj bylo neodmyslitelnou součástí života, může snadno postrádat. Například když se usměrním ve sledování televize, mohu tento čas věnovat rodině nebo prospěšným aktivitám pro své okolí. Především je ale smyslem postní doby vnitřní příprava na slavení Velikonoc, tedy smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, a naše sebekázeň v postním období tento prožitek Velikonoc umocňuje," říká Miloslav Marek z Litoměřic.

„Někteří lidé si na celou postní dobu odřeknou například pití kávy, vína nebo omezí kouření a peníze, které takto ušetří, věnují na dobročinné účely," dodává.

Podobně vidí smysl postního období i Borek Tichý z Jablonce nad Nisou. „Půst pro mě neznamená jen zploštění významu ve smyslu odepřít si jídlo. Je to i dobrá připomínka toho, že nemusím mít vždycky všechno. Umět si něco odepřít je velmi dobrá zkušenost. Já si třeba v postním období odepřu nákup knížek, na kterých jsem jinak velmi závislý, které mám velmi rád," dělí se o svou zkušenost.

Význam postu se tak dostává do širších souvislostí a ukazuje, že není podivínskou záležitosti uvnitř katolické komunity. Pomáhá člověku srovnat si vnitřní hodnoty. Vážit si věcí a učit se být pokorným. Objevovat starou hlubokou moudrost, že teprve když něco ztratíme, byť jen na chvíli a dobrovolně, teprve pak si toho začneme vážit. A očištěni o tento poznatek se můžeme těšit z nových radostí.

Snad duchovní význam Popeleční středy nijak neponížím, když připomenu větu ze slavného románu Zdeňka Jirotky Saturnin, kde doktor Vlach pronáší: „Nejtrestuhodnější forma roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života. Když přijímají královské dary osudu s přesvědčením, že je to samozřejmé. Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž, že i hřála."

Autor: Ivo Chrástecký, Jana Švecová

13.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tento most v Děčíně bude zavřený.

Další komplikace v Děčíně: Na půl roku bude zavřený mostek na Pivovarské

RADOST. Fotbalisté Varnsdorfu doma porazili Znojmo 2:1.

Varnsdorf porazil Znojmo a prolomil černou sérii

FOTO/ANKETA: Právě jsme se narodili!

Děčínsko - I tento týden probíhá anketa Děčínského deníku O nejroztomilejší miminko týdne. Hlasovat můžete do pátku do 12:00 hodin, a to každou půlhodinu. Výsledky se dozvíte vždy v sobotu ráno, kdy na našich webových stránkách naleznete nová miminka i anketu.

Důchodci v Ústeckém kraji musí vyžít s jedenácti tisíci

Ústecký kraj – Jedenáct tisíc tři sta. Taková je průměrná výše starobního důchodu v Ústeckém kraji, se kterou musí senioři každý měsíc vyžít. Zatímco třeba pětašedesátiletá Lenka z malé vesnice na Litoměřicku bere zhruba o dva tisíce méně, než je okresní průměr, jejímu muži, rovněž důchodci, přistane od státu na účtu každý měsíc bezmála 15 tisíc.

Na gymnáziu všichni fetujeme, reaguje ředitel školy ironicky na obvinění

Děčín – Ironie, sarkasmus, ale také jasný požadavek po omluvě, zazněl na posledním zastupitelstvu Děčína z úst ředitele děčínského gymnázia Václava Lešanovského i studentů. Právě gymnázium a jeho studenty totiž veřejně obvinila Pavla Vacková z toho, že se tu fetuje.

VELKÝ PŘEHLED: Čarodějnice budou v Děčíně opět s Jakubem Houškou

Děčínsko – Pálení čarodějnic, Filipojakubská noc či Valpuržina noc. I tak se říká noci z 30. dubna na 1. května, kdy se slaví zvláštní jarní svátek, rozšířený po celé Evropě. Lidé se budou bavit na řadě míst Děčínska.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies