Mimo dálnici se šnečíte skoro pořád padesátkou, občas sedmdesátkou. Optimisté by to viděli jako skvělou příležitost krásně se kochat krajinou a památkami, pesimisté jako ztrátu času. I když úspora za dálniční poplatky se dá přece využít k jiným radovánkám… Navíc rozkoukat se ve zdejším rázovitém dopravním značení se nám bude hodit později, až budeme vyjíždět za poznáním po střední Itálii.

Viva Toscana

Toskánsko (italsky Toscana) je region ve střední Itálii o deseti provinciích. Žije zde asi 3,5 milionu obyvatel a mezi nejvyhlášenější města patří samozřejmě turistům dobře známá Florencie (italsky Firenze), Pisa, Siena či Lucca a Arezzo. Naše fattorie (vinařská usedlost podobná menšímu hradu) leží 15 km od Florencie, takže je jasné, že toto město musíme skoro povinně navštívit.

Pro nás je už jen umístění usedlosti mezi vinicemi, olivovníky, cypřiši a trsy rozmarýnu rajskou zahradou a balzámem na duši uvězněnou v průmyslovém městě.

Pohodové a hlavně překrásné Arezzo

Prvním cílem se stává nedaleké Arezzo, což je téměř stotisícové město, které vyniká zejména výrobou zlatých šperků oblíbených po celé Evropě. A také plné památek. Arezzu dominuje náměstí Piazza Grande, které se rozprostírá za románským kostelem Santa Maria della Pieve. U této gotické stavby je nejpozoruhodnější její vnější zdobení, které představuje nesčíslně sloupů, z nichž ani jeden není stejný. Palazzo dei Priori je již po staletí sídlem městské rady a určitě tuto stavbu nepřehlédnete. Mezi jedinečné památky tohoto města patří fresky v kostele S. Francesco či římský amfiteátr, jenž je trochu bokem, ale zase ne tak vzdálen od ostatních památek, abyste jej vynechali.

Vyplatí se, jako v každém městě, navštívit infocentrum a vybavit se mapou se všemi významnými památkami. Každopádně podzimním sluníčkem zalitá náměstí, chrámy a dómy, stejně jako úzké uličky s typickými kamennými domy, působí nádherně pohodově a dýchají historií. Nejsou tu takové davy turistů, jako třeba ve Florencii, takže se s nikým nemusíte strkat, chcete-li si udělat povedenou fotku.

Florencie jako hučící mraveniště

Do Florencie, jejíž historické centrum je od roku 1982 na seznamu UNESCO, jsme se vydaly vlakem z městečka Pontassieve, protože do města se autem nesmí a nevěděly jsme, jak budou plná parkoviště. A udělaly jsme dobře. Mnohojazyčné mraveniště už na nádraží avizovalo, jak bude vypadat zbytek dne v tomto místě ověnčením přebohatou historií a kulturou.

Samozřejmostí je navštívit nebo jen okouknout románskou stavbu Battistero di S. Giovani, Palazzo Vecchio, slavné muzeum Uffizi (Galleria degli Uffizi) s více než čtyřmi tisíci obrazy nejvyhlášenějších umělců (například Sandro Botticelli, Leonardo da Vinci, Lucas Cranach, Albrecht Dürer, Michelangelo Buonarroti, Raffaelo Sanzio, Tizian, Peter Paul Rubens, Caravaggio, Rembrandt a mnoho dalších), most Ponte Vecchio, gotickou katedrálu Santa Maria del Fiore, palácový komplex Pitti či muzeum Leonarda da Vinciho.

David nebo Perseus?

Vynechat nelze samozřejmě sochu (originál je umístěný v akademii Accademia di Belle Arti) veleslavného Davida Michelangela Buonarottiho na náměstí Piazza della Signoria, kde nám i mimo hlavní sezonu hrozilo ušlapání. Socha je to určitě nádherná, ale kousek od ní stojí socha Persea držícího hlavu Medusy (z bronzu a bílého mramoru), a to je skutečný sochařský majstrštyk. Pravděpodobně za ni Benvenuto Cellini nedostal takovou astronomickou částku jako Michelangelo za svého Davida (900 zlatých), a tak se jí nedostává takové pozornosti. A v tom bude asi zakopaný pes. Obdobně je na tom i socha florentského lva od Donatella. Také skvost sochařského umění. Ale takovýchto příkladů se tu dají najít spousty, a tak raději ochutnáme pistáciovo-kokosovou zmrzlinu, jejíž jeden kopeček váží asi půl kila a tomu odpovídá i cena, a v zářijovém sluníčku pozorujeme pouliční umělce.

Hrdí obyvatelé Sieny

Siena kdysi soupeřila s Florencií nejen o moc, ale především v umění a kultuře. Po porážce v roce 1269 podléhala Siena Florencii a díky tomu si zachovala, naštěstí, svůj gotický vzhled. Dante o Sieně napsal, že její obyvatelé jsou ješitní. Rozhodně jsou na své město hrdí, a právem. Jako první město v Evropě zakázala Siena v roce 1966 vjezd autům do historického centra. V roce 1995 byla zapsána na seznam UNESCO.

V centru tady najdete náměstí Piazza del Campo ze 14. století s nádhernou fontánou Fonte Gaia (fontána radosti) v horní části. Toto polokruhové náměstí ve tvaru lastury je rozděleno podle dlažby na devět částí, které mají symbolizovat devět radních, kteří město zodpovědně vedli k prosperitě.

V nejnižší části náměstí stojí obrovská gotická stavba Palazzo Comunale (Pallazo Publico radnice), která byla postavena v roce 1297 z pálených cihel a kamene a dnes je považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb v Itálii.

K nebi ční úžasná gotická katedrála

Sienská katedrála je skutečně monumentální gotickou stavbu, kterou zvenčí zdobí nádherná mramorová fasáda s převládající bílou, zelenou a červenou barvou. Jejím autorem je Giovanni Pisano. V katedrále je zajímavá mramorová podlaha s 56 obrazy. Najdete tu také 172 bust papežů, 36 medailonů římských císařů a úžasnou kazatelnu z bílého mramoru od Nicola Pisana.

Pokud se vám zdá, že se zde často opakují slova jako monumentální či úžasné, tak vězte, že se dají jen těžko nahradit při popisu památek toskánských měst. Je pravdou, že jsme Florencii vzaly mírně „letem světem", ale kdo by neznal zdejší památky? Siena ani v nejmenším v tomto směru nezaostává za svou slavnější toskánskou sestrou, a určitě si zaslouží více pozornosti.

Patronka svatá Kateřina Sienská

Přestože jsme basiliku San Domenico s kamarádkou míjely při příjezdu, nechaly jsme si její návštěvu až nakonec. Tento nepřehlédnutelný skvostný kostel, připomínající spíše malou pevnost, stojí nedaleko rodného domu sv. Kateřiny Sienské, jež je patronkou města. Kostel byl postaven ve 13. až 15. století ve velkolepém gotickém stylu. Uvnitř se uprostřed střední lodi na pravé straně nachází kaple sv. Kateřiny s renesančním tabernáklem z roku 1466 od Giovanniho di Stefana, ve kterém je uložena hlava sv. Kateřiny Sienské. Nachází se tu ještě další relikvie, a to prst světice. Na východním konci lodě je Capella delle Volte s jediným autentickým portrétem Kateřiny od jejího současníka Andrea Vanniho.

Je pravda, že jsme chvíli řešily, zda mumifikované části těla jsou opravdu pravé, ale nakonec jsme se shodly, že takové falsum by Sienští určitě neriskovali. Navíc následná návštěva sanctuaria nás doslova dostala do kolen. Byly tu výjevy a obrazy beroucí dech i po stovkách let a navozující atmosféru úcty, pokory a obdivu. Jak k umělcům, kteří je vytvořili, tak k ženě, která zasvětila celý život Bohu a těm nejubožejším.

Je čas na návrat

Při přesunech do velkých měst jsme projížděly nepočitatelným množstvím malých vesniček a vinařských usedlostí, které spolu s okolní krajinou protkanou vinicemi a olivovými háji stály také za časté zastávky, stejně jako nutkání ochutnat kdejakou dobrotu zdejší kuchyně. Stala jsem se téměř závislou na pontassievském čerstvém bazalkovém i tomatovém pestu a pobývat v Toskánsku o pár dní déle, začala bych si ho dávat snad i na rumové pralinky…

Jenže čas, ten neúprosný běžec, se naplnil a naše toskánské poznávání bylo u konce. A to jsme toho chtěly ještě tolik vidět… Asi se budeme muset brzo vrátit.

Zajímavosti

Slavní obyvatelé Florencie

Dante Alighieri (1265 - 1321) básník, autor „Božské komedie"

Giovanni Boccaccio (1313 - 1375) renesanční básník a novelista, zakladatel italské umělecké prózy

Donatello (1386 - 1466) sochař a umělec rané renesance

Leonardo da Vinci (1452 - 1519) malíř, sochař, architekt, přírodovědec a vynálezce

Niccolò Machiavelli (1469 - 1527) politik, diplomat a spisovatel

Michelangelo Buonarroti (1475 - 1564) sochař, architekt a malíř

Galileo Galilei (1564 - 1642) astronom, filozof a fyzik

Guccio Gucci (1881 - 1953) módní návrhář

Medicejové

Medicejové (italsky di Medici) byli členové italského měšťanského rodu, který byl již od 13. století jedním z nejbohatších a nejmocnějších ve Florencii. Své bohatství získali nejprve díky obchodu a později nabízením bankovních služeb. S nárůstem majetku rostl i politický vliv Medicejských, a tak se od poloviny 15. století stali neoficiálními vládci Florencie. Rod Medici významně ovlivňoval politický, kulturní a společenský život ve Florencii a jejím okolí od 13. století až do 18. století. Byl také významným mecenášem umění.

Svatá Kateřina Sienská

Narozena 25. března 1347 v Sieně, zemřela 29. dubna 1380 v Římě (vlastním jménem Caterina Benincasa). Byla italská řeholnice, panna a mystička, 4. října 1970 papežem Pavlem VI. jmenována učitelkou církve. Je považována za jednu z nejvýznamnějších žen církevních dějin. Je autorkou 381 dopisů a náboženských spisů. V roce 1461 byla papežem Piem II. svatořečena. Pohřebna je v Římě v kostele Santa Maria sopra Minerva.

Je patronkou Sieny, Itálie i Evropy, druhou patronkou Říma, dále pradlen, umírajících, dominikánských terciářek a ošetřovatelů.

Benvenuto Cellini (sochař a zlatník)

Velmi známým Celliniho dílem je jeho zlatá slánka (Saliera), kterou vytvořil v roce 1543 pro francouzského krále Františka I. a která se v současnosti nachází ve Vídni v Kunsthistorisches Museum. Nádobka je krášlena dvěma alegorickými figurkami, z nichž mužská představuje sůl, druhá, ženská, pepř. Mimo to je na ní množství jiných reliéfů a menších figurek. Tato slánka byla oceněna na 58 milionů dolarů.