VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Top české grafiky druhé poloviny šedesátých let uvidí v Kadani

Kadaň - Vystavovaná díla Jana Koblasy, Jiřího Balcara a Zdeňka Chotěnovského vznikala v době, která byla pro výtvarné umění velmi podnětná.

31.3.2014
SDÍLEJ:

Jiří Balcar: Call girl.Foto: SGVU Litoměřice

Bylo to podobné jako s veřejnosti mnohem známějšími filmy té doby. Druhá polovina 60. let minulého století byla u nás zlatou érou také pro výtvarné umění, grafiku nevyjímaje. Vynikající reprezentanty právě této disciplíny přiblíží nová výstava v Galerii Josefa Lieslera v Kadani. Všechna vystavená díla Jana Koblasy, Jiřího Balcara a Zdeňka Chotěnovského pocházejí ze sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích (SGVU). Vernisáž výstavy, která potrvá do 29. dubna a má název Česká grafika 2. poloviny 20. století, se uskuteční ve čtvrtek 3. dubna v 17 hodin.

„Koblasa s Balcarem jsou v české grafice to opravdu top, Chotěnovský je méně známý, ovšem je stejně vynikající," začíná s představováním autorů, jejichž grafické listy budou v Kadani k vidění, autorka výstavy Alena Beránková ze SGVU. „Vystavované grafické listy umělci vytvořili v letech 1965 až 1968, uvedou nás tedy do doby z výtvarného hlediska velmi plodné a inspirativní. Společným jmenovatelem vystavených grafik je figurální tvorba. Všechny tři autory spojuje i živý zájem o společnost," přibližuje Alena Beránková.

Kdo je kdo

Jiří Balcar je jeden z nejvýznamnějších autorů konce 50. a 60. let. Narodil se roku 1929, vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a typografii na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Františka Tichého a Františka Muziky. Balcar byl jedním z průkopníků české poválečné abstrakce. V roce 1964 pobýval na stáži ve Spojených státech amerických a po návratu byl první, kdo se u nás začal věnovat pop-artu.

„V Balcarově tvorbě se setkáváme s každodenností i se svátečními chvílemi společenského života. Jeho výpovědi jsou o výhodách, ale i o nástrahách civilizace, nalezneme u něj i pocit odcizenosti a absurdity. Autor často využívá prvky lettrismu, což je umělecký směr, jehož podstatou je organizace písmen," uvádí autorka výstavy.

Balcar je na výstavě zastoupen grafikami z let 1965 - 1968, které nám zpřítomňují rodinnou sešlost, pracovní poradu, ale i čekající na stanici metra v New Yorku.

Kromě volné tvorby se Balcar věnoval i knižní grafice, ilustracím a návrhům plakátů, jeho přínos v těchto oblastech je zásadní. Autor předčasně zemřel roku 1968.

Zdeněk Chotěnovský se narodil roku 1926, vystudoval užitou grafiku a malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Františka Muziky. Chotěnovský působil jako malíř, grafik a scénograf. Tak jako Balcar i Chotěnovský se věnoval ilustracím a návrhům plakátů, plakáty tvořil i bez zakázky, z potřeby vyjádřit se ke společenskému dění.

Hlavním vyjadřovacím prostředkem jeho tvorby byla řeč tvarů, výrazová zkratka, kresebnost, barva, jeho velkým tématem byla žena a ženský akt. Na výstavě v kadaňské galerii uvidíte jeho tři akty z roku 1965. Chotěnovský zemřel roku 1993.

Jan Koblasa je zakladatelem českého poválečného umění. Narodil se v roce 1932 a z trojice autorů je jediný žijící. Vystudoval sochařství na AVU, krátce studoval i scénografii. Již v mládí se projevoval jako všestranně nadaný umělec, kromě sochařství a dalších výtvarných technik se věnoval i literární tvorbě, skládal libreta k baletům, za která získal několik ocenění.

„Koblasa je především sochař, ale i jeho grafická tvorba je velmi vytříbená a naplněná obecně lidským i osobním poselstvím. Ve své tvorbě usiluje o pochopení, vyjádření toho, co je pod povrchem, co je podstatné," uzavírá Alena Beránková.

Autor: Ivo Chrástecký

31.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Slovanskou ulici v Děčíně na Letné blokuje několik dnů dodávka s ulomeným kolem. Problémy to dělá především řidičům autobusů městské dopravy.
1

Dodávka s ulomeným kolem blokuje již několik dnů Slovanskou ulici

Ovčí můstek v Děčíně je pro dopravu uzavřen, přesto se tu ve všední dny nepracuje.
1 11

FOTO: Na mostku na Pivovarské se nepracuje kvůli přípojkám

Labefest skončil letos sto tisíc korun v minusu

Děčín – Přestože se rozpočet hudebního Labefestu šplhal ke dvěma milionům korun, nakonec skončil v minusu 100 tisíc korun. A to přesto, že město poslalo na hudební festival dotaci 600 tisíc korun. Vyplývá to z informací, které má Děčínský deník k dispozici.

Napsali jste nám: Rumburská nemocnice na scestí? Rada města proti senátorovi

Rumburk - Rada města Rumburku (RM) se důrazně ohrazuje proti výrokům senátora Zbyňka Linharta uvedeným v článku „Rumburská nemocnice na scestí" (tento článek nevyšel v Děčínském deníku, pozn. redakce).

FOTO: V Křečanech stěhují 200 let starý podstávkový dům

Staré Křečany – Rozebrat, dočasně uložit a pak znovu postavit. Takový osud čeká 200 let starý podstávkový dům v osadě Kopec u Starých Křečan. Zachránit jej se snaží sdružení Náš Kopec.

FOTO: České a německé děti tvořily sochy podle umělců

Děčín - Léto se sochami. Tak se jmenuje projekt, který od května do září spojuje české a německé děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies