Nová oblast pro odpočinek leží na uhlí, v chráněném ložiskovém území. Těžbu v chabařovickém dole nařídila vláda na počátku 90. let zastavit. Stát sice podporuje rozvoj rekreační infrastruktury, ale zároveň se nechce zbavit možnosti rozhodovat o místě, v němž má miliony tun strategické suroviny.

NEJISTOTA V OKOLÍ

Právě tohle způsobuje nejistotu v okolních obcích. Jejich představitelé tvrdí: Aby mohlo začít budování rekreační zóny naplno, musel by stát zrušit dobývací prostor.

„Zatím se situace okolo Milady nemění. Po Palivovém kombinátu Ústí, který území Milady pro stát spravuje, požadujeme odepsání zásob uhlí, aby mohlo dojít k rekreačnímu využití oblasti. To je naše zásadní podmínka, jinak to pro nás nemá žádný význam," říká starosta Chabařovic Josef Kusebauch.

Stát se ale podle něj brání. „Jeho část v podobě Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) tvrdí, že hrozí nebezpečí, že oblast nebude využitelná pro veřejnost. A druhá část státu, Báňský úřad, nedovolí kolem jezera nic postavit, protože zde jsou zásoby uhlí," vysvětluje Kusebauch.

Petr Kubiš, náměstek ředitele Palivového kombinátu Ústí, nesouhlasí. „V dosud nevyuhlených částech zájmového území jezera Milada jsou zásoby nerostu nadále chráněny. I přes to veřejnost oblast využívá k rekreačním účelům už od května 2015," upozorňuje.

VELKÉ PENÍZE VE HŘE

V lokalitě lze podle něj umístit i stavbu nesouvisející s hornickou činností, rozhoduje o tom krajský úřad. „Nasvědčují tomu i již vystavená rozhodnutí o umístění revitalizačních staveb Jezera Milada, Centrální kanalizace i Rekreačního území východ." Čtěte více: Milada se dočká kanalizace. Ústí chce na realizaci získat státní ekomiliony

Ve hře jsou velké peníze. „Kdybychom převzali svou část území, museli bychom dávat dva až tři miliony do údržby a nevydělali ani korunu," konstatuje Kusebauch. O Miladu se bude dělit s Ústím, to je na tom podle jeho slov nyní lépe.

„I Ústí se potýká s tím, že tam zatím nemůže stavět. Ale my jsme, jako Chabařovice, své stanovisko dali razantnější. Ústí tam už má pláž i přístaviště, stále je tu možnost komerčního využití. Kdežto na naší straně směrem k Roudníkům je jen malá plánička, i když máme na svých pozemcích plánované rekreační objekty a různá sportoviště," tvrdí starosta.

JSME JEN SPRÁVCI ZELENĚ

Jako nešťastnou vnímá současnou situaci také Karel Karika, místostarosta centrální ústecké radnice. Bojí se, aby se z území Milady nestal paskvil. „Bylo by třeba vypsat architektonickou soutěž a svaz obcí by měl získat pro své záměry silného strategického partnera," uvedl Karika.

Ačkoli by mohl být Palivový kombinát logickým partnerem obcí v okolí Milady a mohl by jim pomoci i finančně, podle náměstka Petra Kubiše to tak nebude. Kombinát obce dlouhodobě upozorňuje na finanční náročnost budoucího provozu a údržby území budovaného jezera Milada.

Bezradnost tak cítí i centrální ústecký obvod. „Jsme jen správci zeleně, u Milady nám nebyly svěřeny žádné pravomoci," stěžuje si Karika. O Miladu se zajímá dlouhodobě, mrzí ho, že u ní neexistují vize. „Město Ústí na to peníze mít nebude. A protože se dál nic neděje, jsem skeptický. Není to jen případ Milady. Měly by být vypracovány územní studie i na další lokality, například na Střížovický vrch," připomíná.

O jezeru Milada si přečtěte: Parta otužilců se koupala v ledové lázni jezera Milada

Milada předčí moře, říkají potápěči, kteří plavou pod ledem

Cyklisté se mohou těšit na nové cyklostezky. Třeba z Teplic na Miladu

Jezero MiladaVzniklo z vytěženého hnědouhelného dolu. Veřejnosti se otevřelo v roce 2015, aktuálně se tu rekreují a sportují plavci, otužilci, potápěči, cyklisté, turisté. Stavba další infrastruktury má zatím stop. S „ústeckým Máchovým jezerem" měly obce spjaty velké naděje, ty se trochu rozplývají.