VYBERTE SI REGION

Ondřej Ruml: Být hudební klaun by mě bavilo

Ústí nad Labem - Zpěvák Ondřej Ruml pomůže ve čtvrtek 5. března v Ústí na benefici Zpíváme pro Tebe.

3.3.2015
SDÍLEJ:

Ondřej RumlFoto: Deník

Martina Zemanová organizuje již třetím rokem v Ústí benefiční koncert Zpíváme pro Tebe. Odehraje se 5. března od 18.00 v Severočeském divadle v Ústí, akce opět díky výtěžku ze vstupného a s pomocí sponzorů pomůže konkrétnímu tělesně postiženému dítěti.

Tentokrát je to pětiletý Matyáš z Dolních Zálezel na Ústecku.

Mezi účinkujícími jsou Jitka Zelenková, Václav Kopta, moderátor a herec Jan Šťastný, patron benefice, Ústecký dětský sbor UJEP a zpěvák Ondřej Ruml.

„Chcete-li finančně podpořit Matyáše, spojte se přímo se mnou na telefonním čísle 606 838 287," řekla pořadatelka Martina Zemanová. Na koncert zbývá posledních padesát lístků, lze je koupit v pokladně ústeckého Severočeského divadla.

Ondřej Ruml pak loni vydal pěkné citu i hitů plné CD „Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha" u firmy Warner Music ČR. Teď odpovídá na otázky Deníku.

Všechny je mám rád

Kterou píseň ze své pěkné loňské desky „Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha" máte nejradši?
To je, jako byste měl říct, které své dítě máte nejradši. Ke každé té písni mám příběh, všechny je mám rád. Ale jestli bych měl jmenovat jedinou, byla by to píseň Život je jen náhoda. My říkáme, že to je stínová hymna našeho národa. Už zlidověla, kdekdo umí hrát její akordy v hospodě na kytaru, kdekdo ji zpívá. Sice bez předehry, ale to nevadí. Správně totiž tato písnička začíná: „Proč se mi o tobě každou noc zdá…?" My si řekli s Matějem Benkem, to je jeden z aranžérů CD i pianista: „Má-li být na mé desce i Život je jen náhoda, musí být jinak. Ne jako swingový cajdák."

Na albu jste vůbec nepoužil beat box či krabičku, ač je na koncertech používáte. Proč? I Ondřej Havelka má na novém CD remixy a la nový swing…
Ondřej se nechal přesvědčit vydavatelem a musím říct, že se mi jeho elektro verze docela líbí. Ale já, jelikož jsem ještě neudělal jazzovou ani swingovou desku, toto je má jazzová prvotina, chtěl jsem, aby to bylo bez výstřelků. Mě elektro swing nijak neláká, je to takový divný. Před deseti lety klasický swing nikoho nezajímal, snad jen starší generaci, a teď, když se z toho udělá tucka, všichni najednou objevili Ameriku. Mě baví poslouchat ty věci tak, jak jsou, nepotřebuju to remixovat a dávat tomu hutnej spodek.

Je pěkných písniček tria Voskovec, Werich a Ježek tolik, že to vydá i na vaši další desku?
Je jich hodně, které jsme neudělali, my si vybrali jen ty nejzásadnější. Obávám se, že už další podobnou desku neudělám. Příště natočím originální písničky, novou hudbu, která bude naše. Snažím se oslovit Tomáše Belka, textaře skupiny Sto zvířat. Záměrně ne Michala Horáčka, s ním je má spolupráce trvalejší. Rád teď budu zpívat jiné texty než jeho. I když je jeden z nejlepších autorů, které znám.

Písničku Stonožka jste na své nové CD natočil se Zdeňkem Svěrákem. Jak se to odehrálo?
Poslední den natáčení za námi přijel Zdeněk Svěrák do studia, byl skvělej, vyprávěl vtipy… Říkám mu: „Zdeňku, nechcete si tu písničku ještě před natáčením zkusit?" On jen mávl rukou: „Prosím vás, Stonožku znám už roky, ještě od školy." To je taky hezký, když pán, kterej by mohl být váš děda, řekne: „Já už jsem se tu písničku učil ve škole." Dýchne na vás nostalgie, dech dějin. A pak jsme šli do studia, párkrát jsme Stonožku projeli a bylo to hotový.

Srdcem se nelišíme

Berete tuto desku i jako své vyznání autorům jejich písniček Voskovci, Werichovi a Ježkovi?
Určitě, a Zdeněk Svěrák to tak do bookletu CD i psal. Že to není pieta a uctívání autorů, protože to nehrajeme jako oni, ale jinak. Vyznání je v tom, že jsme sice z jiného století, ale srdcem se nelišíme. Myslím, že každý, kdo si album poslechne, to z něj pochopí. Ondřej Havelka dělá starý swing, snaží se ho dělat jako revival. My se nepokoušeli o revival. Točili jsme ty písničky dejme tomu tak, aby zněly současně.

Pro televizní silvestrovský TV pořad jste naživo nazpíval písničku Šaty dělají člověka. To asi není moc obvyklé, že?
Televize dnes spíš vyžadují playbacky… Já usiluju o to, abych v televizi vždycky zpíval živě. Ale někdy to jinak nejde. S Kateřinou Brožovou jsem o Vánocích zpíval v jejím pořadu jednu písničku na playback. Natočili jsme to před tím ve studiu, protože to technicky nešlo jinak udělat, ten formát pořadu byl takto postavený. Kateřinu mám rád, je to skvělá herečka. Vážím si jí a rád jsem to pro ni udělal.

Když jsem vás v prosinci 2014 viděl v talk show Antonína Moravce v ústeckém Congress Hotelu Clarion, jak umíte bavit naživo jen s pomocí elektronických krabiček a vlastního hlasu, napadlo mě: „Ten mít vlastní show. Skvěle se uživí i jako hudební klaun!"
Já bych si to i přál, bavilo by mě mít show, kde bych rozesmával lidi. Ale neumím psát pro takovou show nějakou legraci. Skákal pes pozpátku, co jsem v Clarionu předvedl, mi trvalo asi tři roky, než jsem to vycizeloval do této podoby. Nejdřív jsem zazpíval jeden part, pak přidal basu. Najednou mě napadlo, že by tam mohly být i zpěvačky, přidal jsem i jejich hlasy. Pak mi došlo, že bych je mohl začít i hrát. A nakonec vznikl videoklip; na zeleném plátně jsem do něj naklíčoval všechny ty postavy. Všechno to vzniká přirozeně, za běhu. Neumím psát jako Karel Šíp nebo Zdeněk Svěrák, aby se tím lidi rovnou bavili.

Jaký je to pocit, prodávat ženám vlastní cédečka?
Skvělý, a nejen ženám. V Ústí v Clarionu jsem prodal skoro všechno, po pár dnech jsem jel do Poděbrad a zbyla mi jen tři CD. Krásný pocit!

Autor: Radek Strnad

3.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Ilustrační foto

Lyžařské areály v Ústeckém kraji nabízí ideální podmínky

Spolužákům pohřešované dívky pomáhá psycholog

Ústí nad Labem – Kriminalisté už více než týden neúspěšně pátrají po pohřešované školačce Michaele Patricii Muzikářové z ústecké čtvrti Klíše. Vedle samotného pátrání, které se od počátku vede v celém schengenském prostoru, policie intenzivně spolupracuje také se třídou 6. A., kterou mladá dívka navštěvovala.

Před deseti lety řádil Kyrill, vyvrátil desítky tisíc kubíků stromů

Děčínsko – Přesně před deseti lety se nad Děčínskem prohnala nejničivější vichřice za desítky let. Vichřice polámala tisíce stromů, na sousedním Českolipsku si vzala i jeden lidský život.

Čtvrtečník Martina Schulze: Krize v autobusové dopravě

Doubice - Nerado se mi to píše, ale s tou současnou krizí v autobusové dopravě v Ústeckém kraji je to úplně stejné jako s tím slavným komunismem, potažmo socialismem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies