VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Aktuální situace v SVS je pro malé akcionáře hodně nepřehledná

Severní Čechy - Rozhovor se starostou Krásné Lípy Zbyňkem Linhartem o požadavcích EU na čistotu vod i fungování Severočeské vodárenské.

12.10.2012
SDÍLEJ:

Zybněk Linhart.Foto: archiv

Česká republika se před vstupem do EU zavázala zajistit čištění odpadních vod ve městech nad 2000 obyvatel. Byl to závazek, který se těžko plní a to i za podpory fondů EU. Se splněním tohoto závazku má problém mnoho měst a obcí našeho kraje. Mezi nimi i Krásná Lípa se třemi a půl tisíci obyvatel, která je také sídlem správy jediného národního parku v našem kraji NP České Švýcarsko. Městem protéká říčka Křinice, která nedaleko vtéká právě do přírodně cenného území parku a většina odpadních vod končila právě v ní. Zeptali jsme se proto starosty města Krásná Lípa Zbyňka Linharta, jak se u nich daří řešit čištění komunálních odpadních vod.

Jak se vašemu městu daří řešit čištění odpadních vod?
V roce 2005 jsme dokončili první etapu, v rámci které jsme vystavěli novou čistírnu odpadních vod pod městem a páteřní síť splaškové kanalizace, to vše nákladem přes devadesát milionů Kč. V té době jsme získali dotaci od Státního fondu životního prostředí ČR ve výši zhruba 50 milionů korun. Město muselo zajistit financování ve výši 40 milionů.

To je i tak pro město vaší velikosti asi dost velká suma peněz, jak jste je sehnali?
Ano, je to pro nás ohromná suma. Kdybychom to měli financovat jen ze svého, bylo by to bylo na úkor mnohých dalších důležitých investic ve městě, které bychom pak dalších deset let nebyli schopni zrealizovat. Naše město je podobně, jako drtivá většina měst a obcí bývalého severočeského kraje, členem Severočeské vodárenské společnosti. A díky tomu nám SVS pomohla zajistit jak přípravu stavby, tak financování vlastního podílu nákladů celé stavby.

Takže máte problém vyřešený?
Ne, to ne! Zrealizovali jsme jen první část, a to nestačí. Takto nesplňujeme podmínky EU. Proto jsme již v roce 2005 připravili další etapu a společně se sedmi městy ve Šluknovském výběžku se snažili získat dotaci z EU. Bohužel, bylo to jen několik let administrace, papírování, a nic. Byl to projekt za zhruba 750 milionů, úmyslně dle podmínek EU integrovaný pro osm obcí v regionu.

Prý to ale nějak nedopadlo?
Podmínky se měnily, výklady k nim také, jak už to u fondů EU bývá. Nakonec každá obec řeší ten problém samostatně. Ale až na výjimky to není uspokojivé. V těch větších městech jako Varnsdorf či Rumburk to postupně řeší Severočeská vodárenská společnost jako svou investici, Dolní Poustevna jako jediná staví ČOV a kanalizaci z dotace OPŽP. Ostatní stále ještě hledají cestu a zajištění financování.

Tyto investice se ale pak musí zákonitě podepsat na v poslední době dost kritizovaných vysokých cenách vodného a stočného, nebo ne?
Ano, cena je z velké části dána i velkými investicemi. Na našem městě vidíme, jak velké investice je potřeba jak do čistíren a kanalizací, tak i k obnově vodovodů. A to platí o celém regionu. Mnohdy až neúměrným nákladům nás však zavázala vláda před vstupem do EU a nevyjednala následně dostatečné dotace nutné ke splnění podmínek. A jsou to vysoké náklady, které se pochopitelně promítají do cen. To tak je a platí to obecně.

A co vaše město, řeší to s SVS anebo s dotací?
Máme sice již téměř tři roky schválenu dotaci z fondů EU na druhou etapu stavby kanalizace, ale administrativa je šílená. Jde zhruba o sedm kilometrů stok a tři sta přípojek pro jednotlivé objekty. A předpokládaná dotace dosahuje jen zhruba 50 procent nákladů! Což u stavby za necelých sto milionů předpokládá zajištění vlastního podílu padesát milionů. Jednáme proto opět se Severočeskou vodárenskou společností o spolupráci a spolufinancování.

Jak dopadají ta jednání?
Je velkou výhodou, a to pro většinu měst, že SVS se dlouhodobě angažuje nejen ve velkých aglomeracích, ale i v menších městech, kde to má ještě ekonomický smysl. A tak jednání vedou snad ke zdárnému konci. Tak velké investice se dají realizovat jen díky podpoře Severočeské vodárenské společnosti. K tomu ještě zčásti SVS zajišťuje opravy vodovodů, což je pochopitelně žádoucí jak vzhledem k jejich stavu a stáří, tak ke spojení investic.

Akcionářem Severočeské vodárenské společnosti jsou jak malá města a obce, tak i velká města, jak funguje taková koexistence, když Severočeskou vodárenskou společnost tvoří stovky akcionářů „severočeských" samospráv?
Samozřejmě se dají hledat mouchy na všem, ale v zásadě se domnívám, že existuje docela dobrý systém dohadování obsazování orgánů společnosti tak, aby byli slyšet i malí akcionáři, v tomto případě stovky měst a obcí. Např. za okres Děčín byl v posledních letech v dozorčí radě SVS starosta Dolní Poustevny a pak Varnsdorfu. V zásadě tak bylo zajištěno, aby byly řešeny i zájmy malých akcionářů. A to v zásadě funguje. Snad to vydrží i nadále. I když je asi snaha, aby v orgánech společnosti byli zastoupeni spíše velcí akcionáři.

Řekněte nám na závěr, co si jako „malý akcionář" myslíte o aktuální situaci v SVS ohledně mimořádné valné hromady, co měla být v létě a bude nakonec zřejmě v listopadu?
Musím říci, že je to pro mě dost nepochopitelné. Pár týdnů po řádné valné hromadě vyvolávat novou s nepromyšlenými náznaky návrhů. Nevím moc jak zásadně jinak obsazovat např. orgány společnosti, než v nějaké dohodě v rámci jednotlivých okresů. Mám obavy z toho, zda-li nedojde k vyšachování stovky malých akcionářů měst a obcí ve prospěch několika velkých. To by znamenalo začátek konce společnosti. Současný systém možná není stoprocentní, ale funguje poměrně dobře.

Autor: Janni Vorlíček

12.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

CO VYMYSLÍ? Vlevo trenér Zdenko Frťala, vpravo asistent Libor Macháček.

Varnsdorf míří do Vlašimi. I s Davidem Bredou

Velká voda zdevastovala přes 79 obcí a měst. Spoušť  po ní pomáhali lidem uklízet všichni.
1

Dopad povodní nebyl dříve tak velký. Lidé u řeky bydleli v patře

Florbalisté věří v halu. Lano se ale může utrhnout, přiznal Štěpánek

Děčín - „Hala? Přál bych si halu do tří let. Reálně si ale myslím, že to bude do pěti,“ říká vedoucí děčínského florbalu.

V národním parku se narodil rekordní počet silně ohrožených čápů černých

České Švýcarsko – Letošní rok byl pro silně ohrožené čápy černé v národním parku České Švýcarsko rekordním. Narodilo se tu totiž nejméně 18 jejich mláďat, z nichž 16 se podařilo okroužkovat.

FOTO: Mrtvý potok. V Jílovském potoce v Děčíně uhynuly stovky ryb

Děčín – Téměř o všechny ryby přišel Jílovský potok na svém dolním toku. Rybáři během středeční večera a čtvrtečního rána sesbírali v potoce stovky ryb. Mezi nimi i mnoho dospělých pstruhů.

K pádu ze skály letěl vrtulník. Byl vymyšlený

Krásná Lípa – Dvě desítky hasičů a policistů, k tomu i policejní vrtulník. Ti všichni pátrali po neznámém člověku, který měl spadnout ze skály.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení