Aplaus při prezidentském proslovu a drsná hesla demonstrantů. Ti přijeli z celé země, i ze severu Čech. V závěru zatýkání před úřadem vlády a krev z rozbitých obličejů během policejního zásahu. Tak vypadala úterní demonstrace proti imigrantům a islámskému terorismu v Praze a už na jejím začátku panovaly vypjaté emoce.

Přijeli z celé země

Je 17. listopad. Sváteční den spojený s bojem proti nesvobodě. V Praze se na Albertově se sešly tři, až čtyři tisíce demonstrantů. Kromě Pražanů přijela i řada lidí z celé České republiky. Tedy i z Teplic, Děčína, dokonce Liberce, nebo Jablonecka. „Já jsem sem přijel z Litoměřic," říká jeden z nich. Představil se jako František Maloch.

„Nelíbí se mi, co se u nás děje. Nechci tady vrahy, kteří vyznávají ideologii, jež je snad ještě horší než nacismus. Proto jsem tady. Abych podpořil lidi, kteří proti tomu bojují a uctil oběti tohoto boje," pokračuje František Maloch.

Mezi nejčestnější řečníky na tribuně patřil i prezident republiky Miloš Zeman. Vysloužil si aplaus posluchačů. „Tito lidé ostatní nálepkují a označují za fašisty a xenofoby. Ale přitom oni jsou ti, co nejvíce křičí. Ovšem dialog není řev. Řev je projevem fašistů a jim podobných netolerantních lidí," řekl na adresu těch, kdo halasně požadují, aby ČR otevřela hranice migrantům.

Češi a xenofobní?

Podle něj není český národ xenofobní. „V tomto národě, v této zemi žije více než půl milionu cizinců. Dokáží najít soužití s naší kulturou, jsou přijímáni přátelsky, nejsou s nimi žádné problémy. Naopak, naší společnosti prospívají," pokračoval prezident Miloš Zeman.

Ne všichni na Albertově ale s jeho slovy souhlasí. „Já jsem pro uprchlíky a přijímám je. Chtěla bych ubytovat rodinu z Afriky, nebo Sýrie u nás v domě, ale moji rodiče jsou rasisti a xenofobové a nechtějí mi to dovolit. Přitom muslimové jsou velmi hodní a kultivovaní lidé," zlobí se dívka, které vykukují zpod palestinského šátku kufíja jen oči.

Vlasy má upravené jako dredy a schovává se před objektivem fotoaparátů. Jméno prozradit nechce. Nekompromisně si přeje zůstat anonymní ze strachu před údajně se fašizující společností.

Jiná situace panuje na Václavském náměstí. Sem přišli ti, kdo se více hlásí k oficiální politice EU a ČR, doplnění ultralevicovými aktivisty. Policie tu nasadila těžkooděnce.

Alláh akbar!

Není divu. Ani to netrvá dlouho a v dolní části náměstí se situace vyhrocuje. Střety mezi levicovými radikály a pořádkovými jednotkami nejsou výjimkou. „Fízlové táhněte! Uprchlíci vítejte! Alláh Akbar! Chci tady islám," pokřikuje halasně několik mladíků, než je policisté zpacifikují.

I zde jsou ovšem lidé různých názorů. Třeba Jitka Kalousová z Kolína. Sklidila však jen křik a vulgární nadávky od hučícího davu: „Ty rasistická svině, xenofobní pí…, ty o islámu víš h…," uráželi ji doslova.

Přitom jen zopakovala obavy takzvaně „normálních lidí": „Já odmítám otroctví, které mi jako ženě islám přináší. Nechci nosit burku, ani hidžáb a být pouhý majetek svého manžela. Nejsem žádná dhimmí, otrokyně a nevolnice, jak nás oni nazývají," prohlásila totiž.

Nejvypjatější situace pak panovala navečer u Strakovy akademie. Zde asi tři tisíce lidí dávaly hlasitě najevo svou nespokojenost s politikou vlády a EU vůči uprchlické krizi. Požadovaly střežení hranic a demisi vlády.

Několik desítek militantnějších účastníků demonstrace se tu přitom za každou cenu snažilo vyprovokovat konflikt s policií. Ta obklopila úřad vlády kordony. Bouře emocí dospěla k vrcholu ve chvíli, kdy lidé pokládali před policisty české vlajky. Chtěli naznačit, že pokud je rozeženou, pošlapou státní symboly.

Skončila v krvi

„Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, jestliže činnost ústavních orgánů a použití zákonných prostředků jsou znemožněny," poukazují organizátoři demonstrace na práva a povinnosti občanů vyplývající z Listiny základních lidských práv a svobod.

Shromáždění nakonec stejně končí násilím. Poté, co bylo úředně rozpuštěno a další přítomnost davu prohlášena za nezákonnou. Policie proti němu tvrdě zakročila a za pomoci obušků i slzného plynu prostranství vyklidila. Jeden z organizátorů přitom skončil v poutech se zkrvaveným obličejem.

„Ty v…, to je fakt jak v osmadevadesátým," dodal na adresu policie kdosi z přihlížejících.

S využitím textu Miroslava Neumaiera