Tak se mohlo přihodit, že jsem neslaně nemastně okomentoval Klausovu amnestii a nevšiml si, že omilostněním špičkových hospodářských zločinů a zločinců spáchal tenhle člověk na samém konci svého prezidentského mandátu doslova atentát na právní systém státu. Pozdě, ale upřímně se kaji. Doufám, že se nám všem nějak poštěstí překonat ještě těch několik týdnů, kdy bude sedět na Hradě, kam – podle mého dlouholetého přesvědčení – neměl nikdy usednout. Ale to je marné teď 
a tady říkat. Děsí mě, že je neustále vrchním velitelem České armády. Děsí mě, že nemáme řádného ministra obrany. Děsí mě, (jak se říká a jak to také v minulosti opakovaně bylo) že pan Klaus má vždycky promyšlených několik kroků dopředu. Takže, když se mu nyní podařilo rozvrátit stranu, kterou si založil, když se mu podařilo podstatnou měrou přispět k rozvratu vlády, když se mu podařilo naštvat více než osmdesát procent veřejnosti, tak snad nevyhlásí stanné právo a nepošle do ulic tanky, aby ho lidé konečně začali opravdu milovat… To je tak jediné, co bych od něho ještě očekával a co by tak trochu odpovídalo katastrofickým vizím starých Mayů, které se celosvětově nenaplnily, ale my tady bychom si to na „poslední" chvíli ještě mohli pěkně vyžrat…

Autor je starostou Doubice a komentátorem ČR6.