Nejde přece pouze o to, co si myslí opozice a čím se zaštiťuje pozice. Jde o to, že ty řeči nikam nevedou, když se nějakým občanům nevysvětlitelným způsobem přihodilo, že stát jaksi přestává plnit své základní funkce. Možná u nás vždy ten, kdo je „u moci“, utrpí dojem, že stát je tu kvůli němu a jeho kamarádům. Možná tomu opravdu tak má být, ale pak tomu neříkejme právní stát. V chytrých knihách se o státu říkají jiné věci. Vzhledem k nedostatku místa zde připomenu jen pár, které by stát měl pro své lidi zajišťovat. Mám za to, že se nám tyto základní věci nějak ztrácejí ze zřetele. Stát (a nebudu tu diskutovat o spoustě definic státu) by se měl starat například o zlepšování své ekonomiky, zvyšování její výkonnosti a o zabezpečení individuálních potřeb příslušníků společnosti. Stát by měl dbát a dohlížet na rozvoj národních a kulturních tradic a hodnot. Měl by se starat o (předpokládám „řádnou“) organizaci a výstavbu systému zdravotní péče, o školství, o sociální péči, o své „potřebné lidi“. Měl by se postarat o bezpečnost příslušníků společnosti. Už je to trochu únavné, což? Zvlášť, když většinu z těch věcí náš stát jaksi neplní. Čí je to vina?