Hned úvodem hlásím, že mě paní šéfová pravidelně vybízí, abych se laskavě věnoval „regionálním“ tématům. Jenže jsem svéhlavička, tak jí to při hodnocení promiňte… Navíc, pointa je nadregionální, neb jde o cosi, co patří nám všem. Musel jsem počátkem týdne rychle a na skok do Mnichova. A tam jsem viděl toto: v metru mi padl zrak na velkorysou (asi tři metry dlouhou) reklamu. Visela ve výši očí uvnitř vagonu a poměrně juchavým způsobem nabízela zájemcům (připomínám, že Mnichov je – kromě jiného – univerzitní město s desetitisíci studentů) kursy češtiny. Zvučný slogan k té nabídce zněl (a byl napsán v češtině): „Stavíme nové mosty…“. To je všechno v pořádku. Jenže, aby to nebyl jen nějaký imaginární a symbolický slogan, napařili tam tvůrci reklamy ještě obrázek – ano! Trrrrrrrr, bum, bum – obrázek Karlova mostu. To mně fakt dostalo a poměrně nevhodně jsem se té (bezděčné) trefě reklamních tvůrců, k údivu plného vagónu, polohystericky smál. Asi si bodří Mnichované kolem mě museli pomyslet, že mi hráblo. Ale já jen myslel na to, jak to ti babralové v Praze fakt tolik pobabrali, když z Karlova mostu „nechali zmizet“ (kromě jiného) nějakých 250 původních stavebních kamenů, pravdaže i s těmi kamenickými středověkými značkami nevyčíslitelné hodnoty a nahradili je kameny novými, pěkně strojově řezanými. Kdyby se tímhle způsobem opravovaly všechny památky, co jich tu máme, tak za chvíli bude nejstarší stavbou v tuzemsku nějaký „McDonald“ na hlavním náměstí okresního města. A pobabrali to až tak, že se jen připomínce jejich babravosti musí člověk zasmát v bavorské metropoli.