VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Wanastowi Vjecy: Prý zníme jako Kabát! To je ale nesmysl

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Znovuzrozená legenda pop rocku zve na svou jedinou show v kraji v úterý 10. dubna v Ústí. Kapela okolo zpěváka Roberta Kodyma má slušně našlápnuto. O jejím turné i novém CD s Radkem Havlíčkem.

8.4.2012
SDÍLEJ:

Wanastowi vjecy, Radek Havlíček s baskytarou první zleva.Foto: www.wanastowivjecy.cz

Už jede! Kapela Wanastowi Vjecy (WV), česká hudební legenda na turné, to jsou dnes 4 muzikanti, 30 techniků, 4 plně naložené kamiony a nestárnoucí hity Lži, sex a prachy nebo Sbírka zvadlých růží. Vstupenka stojí 350 korun.

Wanastowky zahájily šňůru po ČR 3. dubna v Plzni, za sebou už dnes mají zpěvák Robert Kodym a spol. i show v Budějovicích. Taktéž městu Ústí, kde se představí v hale Sluneta na Klíši v úterý 10. dubna od 20.00, slibují: „Vezeme výjimečnou audiovizuální podívanou, nekompromisní zvuk, skvělý světelný park, pyrotechniku a hity kultovní + 5 věcí z novinky Letíme na Wenuši“.

Ze sestavy Robert Kodym (zpěv), Tomáš Vartecký (kytara), Štěpán Smetáček (bicí) a Radek Havlíček (baskytara) jsme oslovili posledního zmíněného, muže z agentury Pink Panther. Ta kapele WV (ale třeba i loni Kabátu) vydala CD a pořádá její turné. Navíc Radek Havlíček v 90. letech ve WV i hrál. Proto nebylo možné se nezeptat:

Čtenáři mají rádi příběhy. Dá se říci, že vás při hraní s Wanastowkama pohlcuje nostalgie?
Nostalgie? To už je tak dávno… Ale teď jsme třeba hráli v Plzni, kde Wanastowky v roce 1993 byly, a skutečně se nám s Robertem vybavovalo, kudy jsme šli, jak se svítilo a co tam bylo. Řekl bych ale, že tenkrát jsem byl úplný jelito, nic jsem z toho neměl. Myslel jsem si, že je to strašnej rokenrol, když jsme hodně pili… Dnes si to užívám, sleduju publikum, je to pohoda. Vnímám úplně jiné věc než tehdy, kdy chtěl bejt člověk strašně slavnej, chtěl být vidět, aby ho někdo obdivoval… (smích)

Hlavně ženský…
Pochopitelně! Proto se člověk učí na kytaru, protože zjistí, že na chmelu díru do světa neudělá, když neumí hrát na kytaru pořádnej flák alespoň Dajánu…

A co vaše pozice ve WV dnes? Hrajete sice, ale také celý ten pojízdný cirkus, turné, řídíte…
Já tomu sice s Robertem vdechl nějakou myšlenku, ale máme už okolo sebe plno šikovných lidí, včetně srdcařů, na které se můžu spolehnout už to není jen pracovní vztah. S takovou partou si člověk může zkusit být schizofrenní a nedělat jen jednu věc. Žvanit zásadním způsobem do dvou věcí, což by bez lidí okolo bylo naprosto neproveditelný.

Jedete dnes naplno všichni? Platí to i pro Roberta Kodyma, hvězdu Wanastowek a autora převážné většiny písniček z nové desky Letíme na Wenuši?
Jasně, dnes maká jako horník na dvě směny! Člověk, který byl zvyklý už před lety, kdy Lucie měla úspěch a jela naplno, že všechno jde samo… Je zapřažený, má málo času, ale nemá dementní hvězdné manýry byť je to v mých očích jeden z nejlepších českých autorů pop rockové muziky. Jeho hity rádia dál hodně hrají… Být to třeba v Anglii, je velká hvězda; rozhodně by nemusel pracovat tak, jak na tom dnes maká.

Jak moc je pro vás vše okolo WV dnes zábava a jak moc luxus, který si šéf jednou za čas může dovolit?
Velký luxus je čas, který tomu člověk musí dát. Protože ten nemáme.
A zábava? Když v Plzni zavládla ze začátku koncertu na pódiu mírná nervozita, tak jsem si říkal: „Jsme tady ale všichni od toho, abychom se bavili“. Moje filosofie je: „Nebaví-li se ta parta nahoře na pódiu, tak je to straně cítit.“ A to je škoda. Je tedy důležitý se nesesypat, ani když třeba zazlobí technika a jít se tam jakoby bavit.

Co přinesl do kapely Tomáš Vartecký, dnes i šéf kapely Kurtizány z 25. Avenue?
Neuvěřitelné množství zkušeností, skvělý hraní na kytaru, pestrý rejstřík zvuků, které dokáže z kytary vyloudit, výbornou image… Je to kamarád a rovnej chlap, srdcař lidsky do kapely zapadl. WV si užíváme mimo jiné i proto, že jsme všichni dospělí kluci. Už tam nejsou žádné dementní ambice z mládí , že každý ví, kam patří, co se od něj čeká a proč. Všechny nás to baví, užíváme si třeba i natáčení v televizi, nechodíme do kapely jako do práce…

Jak dlouho vznikala deska Letíme na Wenuši?
Tři čtyři měsíce - prakticky celé loňské léto. Od května jsme cvičili na hraní a plynule jsme začali nacvičovat nové věci. Každý z kapely měl právo přinést jakýkoli nápad, nebyl žádný diktát ze strany Roberta Kodyma. Ačkoli přinesl x naskládaných věcí, neřekl: „Budete je všechny hrát, bude to takhle!“ V tom byl absolutně demokratický.

Přinesl jste něco i vy sám?
Jo, hudbu k písničce „Krew a stopy čarodějných bylin“ - tu jsem ale nepsal já. Noty složil Lála, můj dnes už bohužel zesnulý spoluhráč ze skupiny Dorota BB.
Byl to dobrý nápad, který jsme ale jako kapela nějak nemohli uchopit, proto jsme ji nakonec posunuli a dostala jakoby diskotékový rytmus. Až potom nás začala bavit (a stala se asi nejvíc „wanastowskou“ skladbou z CD. Alespoň pro mě - poznámka autora).

Co máte z desky nejradši?
Baví mě všech pět věcí, které z desky hrajeme na koncertě. To, že je jich tolik, svědčí o naší odvaze (smích). Ale zase jsme už natolik soudní, že kdyby ta deska byla „blbá“, nebyli bychom takoví blázni, abychom z ní písničky živě hráli. Vždyť Wanastowky za ty roky udělaly tolik skvělých hitů, že by se nám ani do jednoho koncertu nevešly a pořád by bylo co hrát!
Jenže jsme radši oželeli pár osvědčených věcí a zařadili ty z CD, protože jsou kvalitní a baví nás.

Už vás okolo nových Wanastowek něco i rozesmálo? Vtipný text, reakce fanouška…
Rozesmálo, ale jinak než byste čekal. To když jsem četl názor nejmenovaného redaktora jednoho hudebního serveru, že prý Wanastowi Vjecy pod mým dohledem zní jako Kabát. (smích) Tak jsem se opravdu doma pobavil, protože tohle napsat může opravdu jen v*l jak noha. To je přece absolutní nesmysl!

Pravda, o celé nové desce to určitě říct nelze…
Každá ta kapela, Wanastowky i Kabát, hraje v podstatě podobnou muziku - tam nic nového nevymyslíte. Prostě je těch tónů tolik, kolik jich je a postupy, které se používají v rockových peckách tu už víceméně všechny byly. Zásadní rozdíl mezi Milanem Špalkem (texty pro Kabát - poznámka autora) a Robertem Kodymem je přesně rozdíl mezi Kabátem a Wanastowýma Vjecema, potažmo Lucií. Prostě jsou to texty!
Kabát má parádní texty, šlape to jako skvěle na čtyři doby ti kluci to dělají celou dobu stejně. Musím se smát, když slyším, že Kabát teď vyměkl, protože mu do toho mluvíme. To je absurdní ta kapela k současné podobě došla vlastním vývojem, Milan Špalek se spoluhráči mají vlastní názory a hrajou si, co chtějí. Navíc pokaždé donesou i blbinu jako zvon, kterou by si nikdo nedovolil na svoji desku dát. Třeba Králíci nebo Krutý krtek Joy. Ti novináři na to pak koukají a říkají: „Ježíšmarjá, to je věc ušitá přesně na děti, aby to baštily!“ Ale blbost, není to pravda!
Zásadní rozdíl mezi WV a Kabátem i jejich devizou jsou stylové linky a texty. Jsou ať se na mě nikdo nezlobí úplně jiné. Robertovy víc intelektuální, musíte je dobře poslouchat… A Milan Špalek? Říkávali, že je „lopata“ a texty píše primitivně, ale opak je pravdou. Má neskutečný dvoj a trojsmysly, které objevíte až s dalším poslechem.
Tedy: základní devizou WV vždycky byl a bude Robert Kodym. Frontman se zdravým sebevědomím a hroznou chutí, což je i z jeho písniček na nové desce cítit. Slova napsal rychle, nápadů měl mraky a celá kapela se na nich shodla. Proto je teď většina písniček z nového CD od něj!

Kterou písničku z novinky „Letíme na Wenuši“ dnes máte nejradši?
Pod zemí mám svůj ráj.

Opravdu? Právě ta, jediná z CD, má podle mě blízko ke Kabátu!
To je ale podle mého nesmysl - s ním nemá nic společného! Kdyby mi někdo řekl, což jsme si uvědomili, až když se začala míchat - že to zní jako Black Sabbath…
Moc jsme se nad tím nápadem nasmáli… Já si myslím, že Kabát dnes žádnou podobnou písničku nehraje. No schválně ať mi někdo řekne, která to je! Ale harmoniemi to má blízko k časům starých Black Sabbath. Je to temný, skladba má uprostřed hlas ženský, která tam recituje, za to bychom se ani v 70. letech nemuseli stydět. Tedy sedmdesátky „jako z praku“ - jen s moderním zvukem, nic víc.

Autor: Radek Strnad

8.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak reklamovat koupený dům či byt

Rumburské slavnosti 2017.
65

OBRAZEM: Na slavnostech v Rumburku vystoupil i Maxa nebo Holanová

FOTO/ANKETA: Právě jsme se narodili!

Děčínsko - I tento týden probíhá anketa Děčínského deníku O nejroztomilejší miminko týdne. Hlasovat můžete do pátku do 12:00 hodin, a to každou půlhodinu. Výsledky se dozvíte vždy v sobotu ráno, kdy na našich webových stránkách naleznete nová miminka i anketu.

Lidé už mladému chovateli z Předlic zabili desítky zvířat

Předlice – Pomáhá zraněným a opuštěným zvířatům, jeho minizoo v předlické Kolonii navštěvují děti z mateřinek a nadšeně poslouchají povídání o životě čtvernožců. Se svou největší bolestí se však osmnáctiletý chovatel Adam Matouš svěří jen jejich učitelce. Jeho zvířata totiž někdo zabíjí.

FOTO: Ve Vlčí Hoře v noci hořel automobil

Děčínsko - K nahlášenému požáru automobilu a přístavku u garáže vyrazily do Vlčí Hory v sobotu 19. srpna krátce po třetí hodině ranní tři jednotky hasičů.

Převzetí nemocnice v Rumburku se odkládá, její cena je však již dána

Rumburk – Kraj i Rumburk už vědí, jakou cenu má Lužická nemocnice. Krajský úřad zároveň oznámil, že kvůli jedné akcii, kterou město nevlastní, posune převzetí celé nemocnice o půl roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení