HVĚZDA ČESKO-NĚMECKÉHO KULTURNÍHO JARA

Nemusíme si nic namlouvat. Nebýt současného ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, žádný Richter by v Praze nebyl. Vždy, zejména v Čechách, je to záležitost osobní angažovanosti a vazeb na příslušné prostředí. Fajt už při nástupu do funkce deklaroval, že chce do Prahy konečně přivézt hvězdu světového formátu. V součinnosti s akcí Česko německé kulturní jaro, kterou organizuje Goethe Institut, se to nakonec povedlo.

VLAK Z ÚSTÍ VEZE NA RICHTERA ZDARMA

Fakulta umění a designu na ústecké Univerzitě J. A. Purkyně nezahálela a v rámci Česko-německého kulturního jara se zasadila o vypravení speciálně potištěného vlaku, který zájemce odveze na Richterovu výstavu do Prahy. Kdokoliv, nejen studenti, si může zarezervovat cestu do 25. května na na e-mailu duul@ujep.cz nebo adela.machova@ujep.cz či telefonu 475 285 188. Termín odjezdu je v úterý 6. června v 9:15. V rámci akce čeká milovníky umění komentovaná prohlídka retrospektivní výstavy Gerharda Richtera v Paláci Kinských v Praze, dále je možno navštívit dalšího německého umělce, Eberharda Havekosta v Galerii Rudolfinum a na závěr zažít uměleckou intervenci a přípitek v Goethe-Institutu v Praze.

MALUJI TO, CO MI PŘIJDE DŮLEŽITÉ, ŘÍKÁ RICHTER

Zdánlivě nicneříkající sdělení v sobě nese celou váhu Richterova díla. Je to šťastná souhra okolností, že se ve sbírkách galerie v Lidicích nachází jedno z nejznámějších raných děl Gerharda Richtera Strýček Rudi. Uvidíme ho na výstavě hned v první místnosti vedle dalších obrazů s tématikou německé válečné minulosti. Richterův strýc Rudi byl vojákem německé armády a padl hned v prvních měsících války.

Dříve kontroverzní téma dnes upoutá hlavně z malířské stránky věci. Je namalováno nejtypičtější Richterovou technikou horizontálních tahů štětcem vytvářející typickou „rozmazanou“ malbu. Tento malířský efekt v jinak pestré tvorbě malíře najdeme ve všech jeho obdobích. A dá se říci, že je to Richterova mistrovská technika skrze kterou dokáže zprostředkovat nejen intimní výjevy, ale i společensky rezonující témata, jako bylo v době 60. a 70. let vyrovnávání se s německou nacistickou minulostí.

HRŮZY HOLOKAUSTU V ANEŽSKÉM KLÁŠTEŘE

Richter se nevyjadřuje k politickým událostem nějakým proklamativním způsobem. Jeho obrazy zobrazující tíživou historii Německa, ať už to jsou koncentrační tábory nebo lidé zatížení válkou, mají stále niterný charakter vytříbených malířských děl. Výstava v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí plná hyperrealistických děl střídaných abstrakcí pokračuje v Anežském klášteře cyklem abstraktních obrazů Březinka. Ten mapuje hrůzy vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Richterova výstava je bezesporu jednou z událostí roku.