Koho jiného se tedy zeptat na její aktuální 23. ročník, který v Městském divadle v Děčíně začíná v pátek 27. března?

Rozhlédnete-li se po programu aktuálního ročníku, které divadlo u vás zatím hrálo nejčastěji?
Určitě domácí Divadelní spolek Karel Čapek Děčín, ale také Hraničář Rumburk nebo Rádobydivadlo Klapý. To jsou tradiční účastníci.

Děčín nebo Louny

A je tedy i takové, které nesmí chybět nikdy?
To ne. Ne že by některé soubory neměly premiéru každý rok z těch třiadvaceti, po které „Brána" trvá, ale občas upřednostní sesterskou přehlídku v Lounech.

Děčínská brána, 23. ročník: Pátek 27. března, 17.00, DS Karel Čapek Děčín: Kuřačky a spasitelky (humor. příběh), 20.00, Broukovcovo Kamdivadlo Česká Kamenice: Letní den, Tragikomické absurdní drama
Sobota 28. března, 10.00, DS Hraničář Rumburk: Jak je důležité míti Filipa, Slavná konverzační komedie se satirickými prvky, 13.00, Li-Di Litoměřice: Setkání s Čechovem, Inscenace s texty proslulého autora (Bankovní jubileum, Medvěd), 15.00, Bílinské divadelní minimum: Obchodní záležitosti, Dvě manželky. Dvě prostitutky. Jeden hotelový pokoj…, 18.00, Rádobydivadlo Klapý: … dlouhá cesta, Zvláštní „road movie" na motivy Bergmanových Lesních jahod, 20.30 zahr. host Commedia Poprad (SK): Zabíjačka, Komedie vynikajícího souboru, v níž se smích mísí se smutkem
Neděle 29. března, 10.00 inspirativní představení, Divadlo pracujících Zlín: Venca, Absurdní komedie ze současnosti.

Jakou záruku máte v domácím Divadelním spolu Čapek?
Stoprocentní. Bez něho by se přehlídka konala velmi obtížně. I já jsem jeho členem a bez kolegů si to neumím představit. Práce je hodně, nejvíc jí musejí udělat místní divadelníci. Pro úplnost přehlídku pořádá Svaz českých divadelních ochotníků a všichni z pořadatelů jsou jeho členy.

A je pro vás důležité vidět každé představení dříve, než přijede na festival do Děčína? Jde to?
Je to nutné, když počet přihlášek překročí kapacitu přehlídky. To není časté, ale už se to stalo. Pak vysíláme důvěryhodné „komisaře" a ti o úrovni inscenace referují štábu, jenž sestavuje program.

Jak moc se snažíte mít festival pestrý? Nejde to bez „něčeho ostřejšího", pro dospělé?
Jsme oblastní přehlídkou činoherního a hudebního divadla pro dospělé. Ale samozřejmě že také vítáme každý inspirativní počin. Už vícekrát některý z účastnických souborů postoupil například na celostátní přehlídku experimentujícího divadla v Písku.

Hrajete v nějakém souboru? Je důležité, znát práci i nadšení ochotníků z druhé strany?
Jsme festival amatérský, tedy my, kdo jej připravujeme, jsme vesměs ochotníky. Profesionálů využíváme v porotě. Také já jsem amatérský herec a sem tam i režisér.

Je akce finančně soběstačná?
Není, bez podpory se konat nemůže, náklady přesahují sto tisíc. Našimi trvalými partnery jsou město Děčín a Ústecký kraj, už třetí rok se nám daří zvyšovat prestiž akce i zahraničními soubory.

Kolik diváků vidí ročník? A kolik lidí vidělo přehlídku celkem?
Vše včetně vstupného musíme do haléře vyúčtovat, známe tedy i počet platících diváků. Loni jich bylo na 700. Součet za všechny ročníky by byl náročný, ale deset tisíc nebude nepřesný odhad.

Dáte svůj tip na letošní bombu?
Upřímně věřím, že tu nemáme slabé představení. Historicky nejúspěšnějšími soutěžními účastníky jsou Rádobydivadlo Klapý a Jirásek Česká Lípa (letos hrál v Lounech, protože jsme potřebovali jeho principála Františka Zborníka do poroty). Doporučím hosty přehlídky z Popradu a Zlína. Ostatní soubory jsou k vidění i jindy a většinou nedaleko.

Nedávno měly přehlídku amatérského divadla Louny, nyní Děčín a Litoměřice, tam je akce loutková. Je pro to jaro ideální?
Ano. Počátkem dubna zasedá odborná rada Artama, která z našich oblastních přehlídek (v kraji je to Děčín, Louny a Most) vybírá na květnovou celostátní přehlídku ve Volyni. Loutkáři mají obdobný postupový systém na Loutkářskou Chrudim. A žatvou z celostátních přehlídek jednotlivých žánrů je „přehlídka přehlídek", Jiráskův Hronov v srpnu. Takto dopracovaný systém má Česká republika jako jediná země světa.

Jak důležité jsou pro akci vzdálené soubory? Zpestří program, ale nabídnou i konfrontaci severočeským souborům?
Přesně tak. Nejde jen o větší zviditelnění akce na divadelní mapě. Jsou významnou inspirací, vždy z nich vybíráme ty nejlepší. Už tu hráli Rumuni, Španělé, Ukrajinci a Němci, letos Slováci. Měli přijet Rusové, ale nevyšlo jim to a zaskočil Zlín.

Máme skvělé zázemí

Jak důležité je pro vás Městské divadlo v Děčíně?
Je jedno z nejlepších a nejhezčích divadel v republice. Jen jednou jsme část přehlídky pořádali na děčínské Střelnici. Jevištní možnosti divadla jsou v podstatě luxusní. Nemluvě o přízni a erudici jeho pracovníků, ať to bylo za ředitelů Felzmanna, Křovákové, Michálka či dnes Trnky. Zázemí divadla je skvělé, chválí si ho i početné profesionální soubory a není divu, že tu běžně hrají mimopražské premiéry. Čili: bez divadla by to šlo, ale festival by utrpěl.

Na co se těšíte a proč?
Letos mezi soubory není jednoznačný favorit, což se nestává často. Nejvíc se těším na zlínské ochotníky, mohou mě nejvíc překvapit; vůbec je neznám. Tedy až na autora a režiséra jejich hry „Venca", Petra Michálka. Ten tu působil jako ředitel divadla i jako režisér, mě v divadle málokdo naučil víc. Také si cením seminářů s odborníky, tedy rozborů poroty. Tam se člověk hodně dozví, i když třeba dělá divadlo desítky let.