Podchod litoměřického vlakového nádraží čpí močí, na peroně je v objetí mladý pár, ona v kraťasech. O lásce právě zpívá kapela Stinka, nováček festiválku Litoměřický kořen…

Tak jsem chtěl začít reportáž z pátku 5. července, z brzké odpolední návštěvy mé oblíbené letní akce. Ale koncert Stinky, prý dívky s harmonikou zpívající česky či v angličtině, jsem bohužel nestihl. Tedy jinak…

Igelit a langoše

Předškolák si u litoměřického Penny udělal z igelitového sáčku draka. Sáček zvedl vítr a odnáší ho dál… „Co mají společného festivaly Litoměřický kořen a Rock for People?" Někdo může tvrdit, že nic, já musím napsat, že určitě velké voňavé langoše za 50 Kč.

„Mou" první kapelou Kořene je moravská kapela Ladě. Drsná melancholie slov, chvílemi až blues… „Sluníčko svítí, je nahoře bez… a šumí bez… Prachy žádné, kultura na hov*o… a smrdím jako vysypaný popelník. Nikdo mě nemá rád," zpívají Ladě. „Já tě mám ráda," hlásí z publika dáma v červeném. „Ale to byl osud úplně jinýho chlapce, než jsem já," s úsměvem potáhne z cigarety zpěvák sám dobrá reklama na nikotin.

Otec byl truhlář

Na brněnské Květy už je víc lidí, a dost nadšení. Výborné texty, trochu jiná melancholie než u Ladě. „Hobluj!" křičí kdosi z publika. „Jo, to tu chybělo," směje se zpěvák a šéf Květů Martin E. Kyšperský.

„Otec byl truhlář, i jeho táta a táta jeho táty. Nechcete někdo starou vyřezávanou skříň ze 30. let? Dám vám do ní naše CD. Jen je široká, neprojde dveřmi," stěžuje si. Zoufale zní píseň „O velikém myšákovi", v níž „za dlouhých nocí myslí všechny myši na velikého myšáka…" Pak je tu reggae s houslemi, Martin chce být tulákem… skvělý koncert!

Natvrdo hrají UJD Mirka Wanka, kytaristy, zpěváka, básníka. Při koncertě sedí na židli, ale těší se na konec léta, kdy usedne ke klavíru. Pokud někdo na Květy tančil, na UJD je to divoký tanec. Té energie. Nářez, lidi zpívají s kapelou.

Kořen mám moc rád

„Vedle Boskovic a Mikulova je Kořen jeden ze tří festivalů u nás, které mají smysl," tvrdí z pódia Wanek. „Blahopřeji Michalovi Hanzlovi, že se mu to tu podařilo odvodnit. Jemu a ostatním, kteří pomáhali, patří dík," dodává šéf UJD.

„Rozsviť světlo, není vidět, koho máme nenávidět… rozsviť světlo, ať je vidět, za koho a zač se stydět…" Texty UJD vždy byly excelentní, minimalistické, silné. Poezie hravá i škleb, grimasa. „Michal říkal, že ještě můžeme hrát dál, protože jsme hráli hodně rychle," směje se Wanek.

DVA hraví i draví

A další jistota Kořene, DVA. On a ona, hraví, roztančení, veselí, energičtí, nápadití. Loni i předloni hráli za tmy, letos je trápilo sluníčko. Světlo jim maličkou ubralo na působivosti, zvlášť živá animace jejich skladeb bývalou slečnou z elektronické kapely MidiLidi byla dokonalá. V hitu Tropical Animals skřeky zvířat, oba jsou usměvaví, pohodoví, i operním zpěvem nás nutí tančit. Ví kluby, že jsou DVA nej taneční kapela ČR?

Ve čtvrt na osm nastupují Iva Bittová (zpěv, housličky, krabičky) a Vladimír Václavek (kytara). I na ně praží sluníčko, Iva je z toho celá rudá.

Bittová pro Radost

Je plná pozitivní energie, nadšená, kreativní. Její radost z hudby i z atmosféry koncertu je nakažlivá. Ta hudba roztančí, gesta konejší, kouzlí hlasem, dřevěná krabička zní zvláštní melodií. Zpívá Skácela i nové písně od Karla Davida, po DVA je to zklidnění, a přesto nářez. Budoucí maminka si hladí břicho, i miminko je spokojené. Všichni jsme spokojení.

A US countryman s kapelou ve finále? Tak říznou country s houslemi ještě asi Kořen neslyšel. Zas se tančilo a byl to zážitek. A výročí slavící Echt na závěr. „Jen" další z jistot Kořene. Díkybohu.