Historie objektu číslo 23 podle Eflera spadá až do druhé poloviny 18. století a koncem 19. století bylo původně roubené stavení částečně přezděné.

„Úpravy z té doby, i třeba mladší, jsou dnes považovány za památkově cenné," řekl architekt.

V budově je zachována i řada původních detailů.

„Jako ukázka menší zemědělské usedlosti zapadá do mozaiky větších hospodářství
v obci, která jsou památkami již delší dobu," uvedl Efler, jenž jednu z historických staveb v Merbolticích vlastní.

Současní majitelé získali stavení zhruba před rokem.

„Chalupa se nám líbila již dlouho. Když jsme zjistili, že je na prodej, rozhodování bylo jednoduché. Od té doby ji pomalu opravujeme," řekla Alena Hájková, která také loni na podzim požádala o prohlášení domu za kulturní památku.

„Předmětná chalupa se stodolou je dokladem vesnického stavitelství rané klasicistní vesnické architektury, kde se v autentické podobě bez větších zásahů dochovaly původní konstrukce včetně detailů jako jsou stropy, hrázdění, podlahy, klenby, schodiště, chlebová pec nebo kachlový sporák," píše se v odůvodnění zařazení stavby mezi kulturní památky.

Podle Eflera je důležité, aby majitelé historických objektů přistupovali k jejich rekonstrukci citlivě.

„Je třeba ctít povahu domu, a nikoliv se ho snažit přizpůsobit vlastním představám," uvedl odborník, jenž přednáší na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

V Merbolticích je už několik kulturních památek, které jsou pravidelně prezentovány při dnech otevřených podstávkových domů. Tři roky tam působí aktivní občanské sdružení Sousedský spolek Merboltice, jehož vizí je zařazení na seznam světového dědictví UNESCO, jako se to podařilo například jihočeským Holašovicím. Merboltičtí jsou proto zapojeni do projektu zviditelnění oblasti v pohraničním trojmezí Čech, Německa 
a Polska, kde se podstávkové domy dochovaly v hojné míře.

Podstávkový dům je typ venkovského stavení, kde přízemí tvoří roubená prostora 
a nad ní umístěné patro nebo střecha je nesena samostatnou konstrukcí – podstávkou. Tvoří ji dřevěné sloupy, na nichž stojí vyšší podlaží a střecha odděleně od přízemí. Hornolužický typ podstávkového domu má ve většině případů hrázděné patro, severočeský typ má často i roubené patro. Základní dispozice domu je trojdílná (světnice – síň – chlév), přičemž síň a chlév jsou nejčastěji zděné. Běžné jsou 
i dispozice se dvěma roubenými světnicemi po obou stranách síně.