Písnička Můj ideál, váš duet s Gottem, je roky i hitparádami prověřený, mají ho v repertoáru mnozí slavní. Jak se vám zpívá?
Karel je boží, pro mě absolutně výjimečná osobnost jako interpret i jako člověk. Fascinuje mě, mám ho ráda od dětství. Ve svých šestatřiceti letech to beru až dojemně, že nám každé svátky maminka pouštěla Karla. Tu bleděmodrou LP desku s vločkami sněhu, každou štědrovečerní večeři nám slavnostně hrála a v životě by mě nenapadlo, že se s ním jednou budu potkávat. Nejen že pochopím, že je to obrovská hvězda, ale i strašně příjemný, inspirativní člověk. Takže to je i má odpověď: Zpívá se mi s ním krásně, pro mě je Karel Gott ježíšek. A vždycky to tak bude.

Dál posloucháte jeho vánoční CD?
Poslouchám, mám je všechny. Pouštím si je na přeskáčku, od 1. prosince u mě doma jedou nonstop.

Text písně Náš ideál vám oběma padne přesně do úst. Pěkně ho Eduard Krečmar napsal, že?
To ano, ale ne pro nás dva. Vznikl už před lety pro Karla Černocha a Jitku Zelenkovou.

Jak na vás Ideál coby velký hit Lionela Richieho zapůsobil?
Když jsem ho slyšela, napadlo mě: „To je on!" Měla jsem až husí kůži, to se pozná. Karel na to, že si to myslí taky. Tak jsme se shodli.

Máte od textaře Krečmara i další písničky? Své vlastní?
Ne. Chtěla bych, ale nemám pro ně hudbu. Prvořadé pro mě je najít píseň, až pak hledám textaře. Zatím ale desku nechystám…

Až začnete, budete si na ní smět dát i tento duet?
To bych moc ráda, a myslím, že budu smět. Ta písnička je krásná a lidi na ni pěkně reagují. Mám za sebou pár koncertů turné a reakce jsou super. Těším se na 29. října, kdy přijedeme do Ústí s Karlem Gottem. Doufám, že přijde hodně lidí, protože za tu dobu, co jsem do Ústí jezdila a zpívala tu v Severočeském divadle Funny Girl, se tu cítím dobře. Ústečáci mě přijali, takže doufám, že přijdou i na tento velký koncert.

Bylo od začátku jasné, že duet takto vznikne? Či vás Gottova nabídka překvapila?
Ta nabídka už trvá deset let, jen se to zatím nerealizovalo. Ale tím, že Karel chystal novou desku i turné, donutily nás okolnosti to uspíšit, začít hledat zajímavou písničku.

S tím úzce souvisí také vaše účast na Slavíkově turné?
(rozpačitě) Nevím, to byste se musel zeptat Karla. Mně přišla nabídka na turné a tím pádem: „Pojďme, Moniko, udělat duet! Konečně tomu pojďme dát nožičky…" (smích) „Když už turné je, tak by bylo prima, kdybychom si zazpívali." Tak jsme tedy začali hledat píseň…

Jaký to je pocit, zpívat právě Karlu Gottovi „Já vím, že hádáš se rád?" Zní to pak skoro jako až „manželský" song…
(smích) Já jsem na zkoušky chodila často k němu domů, takže už vím: on se nikdy nehádá. To se nedá popsat, jak je laskavej, příjemnej. Byla jsem svědkem jedné výměny názorů, bylo to naprosto v klidu. Karla nelze než zbožňovat, je rozkošnej. Takže se směji pokaždé, když mu to zpívám. Vím dobře, že on se prostě nehádá.

Jakou atmosféru mají vaše společná vystoupení?
Skvělou, vůbec se nedivím publiku, že ji vytváří. Já sama, kdybych tam nezpívala, se přijdu podívat. Ty písničky znám od dětství a on je zpívá tak, že je to fascinující. A vezmu-li ještě v úvahu jeho věk, tak je to úplně zázrak! Navíc má obrovský charisma, je stále zábavnější a vtipnější, má nadhled, který dává do postřehů a glos, do uvádění písniček. Fakt je to radost. Jsem ve druhé půlce koncertu, takže mám čas se chodit koukat a vždy mě něčím překvapí. To, jak mě po hitech Karla Svobody uvádí, je pro mě obrovský zážitek. Hodně si to užívám a těší mě, co říká, že si to o mně myslí. I jeho publikum je ke mně vstřícné, je to radost.

Předloni vyvrcholil duet Gotta s Machálkovou v Ústí vřelým polibkem. Můžeme i ve vašem případě něco takového čekat?
Nechte se překvapit.

No tedy…
Teď jsme zrovna měli jeden společný koncert, já vždycky jdu dát Karlovi polibek, ale on právě teď reagoval: „No minule byly tři!" (smích) Je prostě zábavnej, nedivím se, že je taková ikona. Je spousta hvězd, které potkáte a jsou příjemné. Ale z něj, z něj si fakt sednete na zadek!