Zaláskovaně sniví, čekaně romantičtí i naštvaní na politiky jsou Jan a František Nedvědovi na novém CD „Souhvězdí jisker“ (Universal 2011), své 1. společné po neuvěřitelných 15 letech. Vyšla loni na podzim, dlouho poté, co Nedvědi v Ústí slavili výročí.

Ale než se k ní dostaneme, malé ohlédnutí za až „kabaretní“ scénkou, která ukázala oba druhdy rozhádané bratry legendy českého folku i trampské hudby v dost jiném světle. Řeč je o jejich návštěvě ten večer mimořádně veselé Show Jana Krause na Prima Family předminulý pátek. Kdo neviděl, neuvěří.

Když na červeném kanapi showmana Krause přišla řeč na novou desku Nedvědů, František Nedvěd vystřelil jak čertík z krabičky a kamsi pádil. Vtipálek Jan (Nedvěd) to okomentoval, že už má svůj věk, že musí… Za chvíli byl František zpět a žádal od bratra klíče. Ten se „šacoval“, nenašel je, Franta zas odběhl, vrátil se, že je mít Jan musí… a měl. Tak nechal František přinést nové CD a když ho Jan Janovi dával, řekl si o 300 Kč. Bratři tak předvedli výkon hodný Chaplina.

Slavný tulák by asi nepohrdl ani CD „Souhvězdí jisker“. Byl také citlivá dušička, ale s mocnými se nepáral. Pamatujete na film Diktátor?!

V písni Souhvězdí jisker, své typické, opěvují život a přírodu, nezapomínají na své rodiče a pějí ódy na staré časy. „Nikdy se nebudu za to všechno stydět, nikdy nebudu si otázky klást, jestli nebylo by něco trochu klást, jestli bylo by něco trochu lepší, kdybych znovu mohl vrátit čas,“ pějí, jakoby už někdy čas vrátili. Skladba Rodiče, klasická country, se kloní k repertoáru Františka, který v sólo kariéře zpívá hity US country. Ale to už se topíte v romantice a oblíbeném patosu Jana Nedvěda, pro který ho řada slečen miluje a jiní zase nemusí. Věřme tedy, že song Mušketýři je upřímný, od srdce. Ostatně, nezpívat tak a nepsat Jan, celá dlouhá a úspěšná kariéra Nedvědů by neexistovala. Zde je gró jejich tvorby, ať se to někomu líbí či nikoli.

Písnička Bardi, to je po trampsku téma, které už zpracoval Fanánek pro své Tři sestry. Vzpomínal na Zuzanu Navarovou, Frantu Sahulu či Petra Kalandru, Jan tu vzpomíná na trampské drahé zesnulé v čele s Míšou Tučným.

Chybět láska na CD (i s bonusovým DVD), není od Nedvědů. „Ještě chvíli unavíme čas, máme jen sebe… tak dlouho jsme se hledali… tisíckrát mi řekni, že mě ráda máš („Máme jen sebe“) kde já to už slyšel? Aha, u Nedvědů!? A song pro Žanetu? Či Lena? Co by asi na ně řekla Janovi jeho milovaná Pavlínka? Žanetou navazuje Jan na jedno ze svých minulých CD s křesťanskou tematikou. „Na kopci v Araratu postavíme velikou loď,“ slibuje (či varuje?) duo v tomto vděčném cajdáčku do cancáčku. Oni už trempové vědí…

Dívčí hlas v písni Ne může být Hanka Nedvědová. Asi je. Opět romantika, typický Jan. Takže nikoho nepřekvapí, najde-li v bookletu Hudba/ text Jan Nedvěd. Rukopis charakteristický, těch pár (stylových) odboček jinam (i trampsky taneční Lena) může být příjemné překvapení. A je. Kolovrátků od Nedvědů už jsme (jste) si užili, to bylo slziček a marného snění. Ale třeba vánoční song Ovečka a kovář s housličkami by se neztratil ani u Fešáků, podobně jako disco country Hop hop.

„A tak to má být, tak to chce Bůh, tak to chcem my, vždyť láska je nejvíc…“ mudruje jen v až knopflerovské písni Kamarád z Ruska, jedné ze spravedlivě „politických“ rozhněvaných písní CD. Dalším protest songem v rytmu rocku a blues je tu Vzpomínám si. Dávají to v ní Nedvědi současným politikům „vyžrat“. Škoda jen, že chybí jména. Každý si tedy (rád?) dosadí sám…